Lidovecká potěmkiniáda

Tak nám lidovci s vypětím všech sil, vlastní hrudí uhájili lustrační zákon! Riskovali přitom to nejdražší, co mají, totiž ministerská křesla pod zadnicemi. A ztratit ministerské křeslo je pro lidoveckého politika totéž jako pro včelu přijít o žihadlo.

Ve skutečnosti zápas nebyl až tak dramatický a lidovci ho ovlivnili asi tak, jako mohou ovlivnit macaté děvy s mávátky průběh basketbalového utkání. Opozice jim právem vytkla, že už předtím byl bez jejich protestů zákon porušen, když prezident jmenoval na návrh předsedy vlády Andreje Babiše prvním místopředsedou a ministrem financí. Je taky otázka, co z lustračního zákona zbude poté, až Sněmovna v druhém čtení dopracuje a poté schválí vládní novelu služebního zákona. A samo hlasování bylo všechno jiné než dramatické.

Lidovci předem avizovali, že se jim podařilo přimět ty babišovce a sociální demokraty, kteří jsou přívrženci zrušení lustračního zákona, aby při hlasování o komunistickém návrhu odešli z jednací síně a snížili tak kvórum. Těch přesvědčených bylo cekem 13. Návrh na ukončení projednávání komunistické předlohy pak podpořila obrovitá většina 121 poslanců (zapotřebí bylo 84).

K rezolutnímu odmítnutí přivedlo koaliční poslance jistě to, že neměli chuť pomáhat komunistům k okázalému parlamentnímu úspěchu. Taky existuje v koalici jakási shoda, že lustrační zákon je zralý ne revizi, kloní se k ní velmi hlasitě i lidovci, podle čelných představitelů strany by se měl vztahovat jen na ty, co „prokazatelně spolupracovali“. Bude se prokazatelnost zkoumat i u příslušníků StB a funkcionářů KSČ od okresního tajemníka výše? A pokud jde o ty, kdo jsou zaevidováni jako agenti v registru svazků, je jen zapotřebí, aby jim jejich řídící důstojníci, pokud ještě žijí, dosvědčili, že je tam zapsali bez jejich vědomí, a budou za vodou. O tom, kdo je zaevidován a kdo ne, bude tedy i dnes spolurozhodovat StB. Jeden by řekl, že to musí být docela lukrativní kšeft. Bude se pak na základě toho taky zasahovat do podoby archiválií, tj. budou se nepatřičná jména vymazávat nebo začerňovat?

Lustrační zákon má dnes význam, jak se říká, spíše symbolický. Je to vyjádření právní kontinuity toho, co bylo po listopadu 1989, a diskontinuity s tím, co listopadu 1989 předcházelo. Diskontinuita je nutná k tomu, aby bylo jasné povědomí o tom, že předtím jsme byli bezprávnou kolonií zaostalého a nelidského impéria, komunismus sem, komunismus tam. A kontinuita prokazuje, že se na tom, co se stalo od roce 1989, pořád ještě nic podstatného nezměnilo. Celá koalice, včetně lidovců, tu kontinuitu nabourává a snaží se nabourat. A nynější lidovecká lustrační potěmkiniáda na tom nic nemění.

13. února 2014