Sleva za trest

Snad v souvislosti s uplynulou vánoční dobou, plnou slev a speciálních nabídek, zaměřili se policejní orgány a dozoroví státní zástupci na trestnou činnost s jejich poskytováním spojenou. Nedivme se proto, že pozornosti orgánů neunikla nabídka poskytovatelů ubytovacích služeb, kteří na svých webových stránkách anoncovali dvacetiprocentní slevu na pobyt všem „pravicově smýšlejícím seniorům“.

Pochybovačným čtenářům, kterým nedochází, jaký trestný čin by zveřejněním nabídky mohl být spáchán, je třeba napovědět. Jedná se, aspoň podle zpráv z médií, o podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 trestního zákoníku. Spáchá jej každý, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři léta. Není od věci, se na věc blíže podívat.

Pomiňme přitom, že podezřelí v rámci nabídky rovněž uvedli, že jde o „jistou nadsázku“ a že nemíní „nikoho lustrovat“. Přehlédněme i takové detaily, jako že „pravicové smýšlení“ je dost neurčitý pojem a že jej lze těžko prokazovat. Nelamme si hlavu ani nad tím, zda středově smýšlející důchodci dosáhnou alespoň na částečnou slevu. Ptejme se, zda nabídka předmětné slevy může podněcovat „k omezování práv a svobod“ nějaké „jiné“ než národnostní, rasové, etnické, náboženské či třídní „skupiny osob“. Jen tak by totiž mohl být trestný čin spáchán. K tomu je třeba říci dvě věci.

Za prvé, poskytnutím slevy nedochází „k omezování práv“, nýbrž k jejich rozšíření. Právní postavení těch, kteří nejsou beneficienty výhody, se tím nijak nemění. Jim je zboží nebo služba nadále nabízena za stejných podmínek jako před slevou. Nelze tedy zaměňovat rozdíl mezi poskytnutím slevy na straně jedné, a uložením přirážky na straně druhé, které omezující povahu má. V daném případě šlo jednoznačně o slevu.

Za druhé, záleží na tom, jak je skupina, které je sleva nabízena, vymezena. Bude-li sleva poskytována všem „Čechům“, nejde o nic jiného než o nepřípustnou přirážku pro cizince. V popisovaném případě jsou však ze slevy vyloučeni všichni ti, kdo nejsou pravicově smýšlejícími seniory. Jde tedy nejen o seniory smýšlející jinak než pravicově, ale i o všechny ne-seniory, ať už smýšlejí jakkoliv. Skupina vyloučených je tím pádem dosti nesourodá, a nelze ji definovat společnými znaky ani co do věku, ani co do politického smýšlení. Nemůže proto jít o „jinou skupinu osob“ v tom smyslu, jak o ní hovoří trestní zákoník.

Na závěr ještě poznámku. Považuji předmětnou nabídku za hloupou, a to nejen z důvodu, že splnění jejích podmínek je neprokazatelné. Trestní postih si však nezaslouží. Uvažme přece, že policejní logika „diskriminačních slev“ vede k absurdním důsledkům. Lze se obávat, že další v řadě podezřelých bude praxe jednoho nejmenovaného dopravního podniku, který nejenže mezi cestujícími seniory rozlišuje podle věku, ale těm přes sedmdesát poskytuje přepravu úplně zadarmo…

Bohumil Dvořák