Zrození oligarchy

K českému politologickému ptydepe neodmyslitelně patří nazývat věci co nejméně pravými jmény, aby se náhodou někdo neurazil. Když se tedy např. prezident Zeman soustavně a poměrně úspěšně snaží zavést u nás autoritativní způsob vlády, říká se tomu učeně a tajnosnubně „poloprezidentský systém“. Vědeckost znamená v tomto pojetí technologii zamlžování problému.

Podobně po špičkách chodí analytici kolem „vize“ s níž vstoupil do voleb velkopodnikatel Andrej Babiš. Projevilo se to i v pondělní Mladé frontě Dnes a v Lidových novinách. Oba listy se magnátovi podrobněji věnují.

Návod jim poskytl už dávno sám. Tvrdil opakovaně, že chce řídit stát jak firmu. (Teď se ovšem opravil, ne jako firmu, ale jako řádný hospodář). Co by to však mělo znamenat, řídit stát jako firmu? Martin Weiss k tomu říká: „Ve firmě to tak je: má cíl daný, cesty k dosažení určuje šéf a je jasné, kdo je odpovědný za co, a ověřitelné, zda splnil úkol, nebo ne.“

Mám hlubokou pochybnost, zda tak velké firmy fungují. Často bývá ve hře víc lidí, jejichž názor musí vlastník (i pokud je jen jeden) zohlednit, a je potřeba dosáhnout konsensu. A ještě větší potíž nastane, když šéf prohlásí (cituji dle LN): „Já si myslím, že blaho by si měli všichni představovat stejně, ne? Život je jednoduchý, akorát lidi ho komplikujou.“ Spory, které se vedou ve firmě, se týkají věcí technických, morálně neutrálních. Žádná továrna na blaho neexistuje. Zvlášť pokud by měla mít monopol, jaký státu přísluší. Když někdo ve firmě neposlouchá, vyhodí ho, nebo on sám odejde. Když je to celostátní továrna na blaho, není ho jaksi kam vyhodit, a zároveň je tu morální legitimace k tvrdému zákroku: např. zavřít nebo tak říkajíc odsunout.

Pan Babiš svou vizi upřesnil (aspoň podle MFD) v rozhovoru s ředitelem jihomoravského inovačního centra: „Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“ To zjevně dává smysl. Neproběhla snad u nás velká celospolečenská transformace, započatá v listopadu 1989, nakonec tak, že se teď po leninské spirále vracíme od komunistických nedokonalých monopolních průmyslových velkopodniků k novým, daleko lepším, jaké představuje i pan Babiš? Neproběhl v transformaci komunistického velkozemědělství podobný proces? A ostatně, netransformovaly se náhodou monopolní komunistické veleodbory v ty nynější podobně? Neostrouhala přitom poctivá soukromá iniciativa mrkvičku? A nevzniká nám před očima a pod ochrannými křídly pana prezidenta systém, v němž v tripartitě zasedají noví velkopodnikatelé s novými velkoodbory a s vládou, která má zatím důvěru pana rezidenta, ale zato velikou, protože si ji sám najmenoval? A co se na tom vlastně změní po volbách? Zlomyslník by to nazval systémem korporativním, a pan Babiš by se do něj hodil, jak říkával exposlanec Jandák, jako … laskavý čtenář si příměr doplní.

Lidové noviny 3. října 2013