Široce rozkročený na všechny strany

Andrej Babiš, český velkopodnikatel a lídr hnutí ANO, zaujal v poslední době hned dvě agentury pro průzkum veřejného mínění, TNS Aisa a STEM. Jeho hnutí se podle nich v říjnových volbách bez problémů dostane do Poslanecké sněmovny. To zjištění je velmi významné, poněvadž agentury veřejné mínění nejen (primárně) odrážejí, ale druhotně zároveň i vytvářejí. Dávají totiž váhajícím voličům signál: těmhle můžete dát hlas, aniž byste se za to museli nějak zvlášť stydět.

Snad i díky tomu věnovaly panu Babišovi v posledních dnech pozornost Právo a Mladá fronta Dnes (velké rozhovory) a pak, ve středu, opět Právo (Babišův článek na komentářové stránce). To, co tam řekl a napsal, by nemělo ujít pozornosti čtenářů.

Pan Babiš vymezuje především politický profil svého projektu: „Hnutí ANO je široce rozkročené středové uskupení“. Tedy po ČSSD a ODS další subjekt, který cílí na střední třídu. Najde někdo před volbami odvahu ujmout se i zbídačených a bohatců?

Hnutí bude spolupracovat se všemi kromě KSČM, která je symbolem nesvobody. To je prozíravé, střední třídě to udělá před volbami dobře.

Programové zásady každého politického celku je dobré poměřovat tím, že si zkusmo zkonstruujeme jeho politického protinožce: tak například, pan Babiš říká, že jeho hnutí „bude spolupracovat se všemi, kteří budou skutečně něco dělat ve prospěch občanů a této společnosti, kteří nebudou krást a nebudou lhát“. Proti těm, co vystoupí s tezí “budeme spolupracovat se všemi, kteří nebudou ve prospěch občanů a této společnosti dělat nic, budou krást a budou lhát“ je zcela očividně ve výhodě. Nebo: „My budeme veškeré návrhy politických stran posuzovat selským rozumem a podle toho, zda jsou prospěšné naší zemi“. I tady má pan Babiš jednoznačnou převahu nad těmi, co si dali do programu, že budou návrhy posuzovat bez ohledu na to, zda jsou naší zemi prospěšné. „Stát má být řízen selským rozumem (selský rozum je v naší původně agrární zemi jednoznačná přednost, moc hloubat se nevyplácí, u pana Babiše to zjevně ani nehrozí, bd) a ve prospěch tohoto státu.“ Ten, kdo si dal na prapor tezi „stát musí být řízen bez ohledu na jeho prospěch“ nemá vůči panu Babišovi šanci.

Za zmínku stojí i způsob, jakým pan Babiš ujišťuje veřejnost o své bezúhonnosti: „Nejsem komunista, já byl jen člen strany… Moje máma byla toho názoru, že bych se měl, abych byl úspěšný, stát členem KSČ, tak jsem se jím stal… Měli jsme prostě v podniku nějaká pravidla a ta jsme museli dodržovat… Kde jsem si měl přečíst, že ten režim postihoval lidi, že nemohli studovat? … Lidi ta minulost už vůbec nezajímá.“ V každém případě je dobře tu minulost nějak vysvětlit, což se stalo.

A konečně: podle pana Babiše „by polistopadoví politici, kteří nám vládnou 23 let, bez ohledu, jestli jde o Zemana, Klause nebo Kalouska, měli odejít do důchodu“. V souvislosti s tím optimismus předsedy KDU-ČSL Bělobrádka, který středečnímu Právu řekl, že „pan Babiš nevolá po změně systému“ zase až tak úplně nesdílím.

E15 23. září 2013