Osobní poznámka k dopisu Petra Nečase

Jako další a zjevně poslední z politických a ústavních činitelů, oslovených Dopisem, který reagoval na inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana, odpověděl třetího dubna t.r. předseda vlády České republiky Petr Nečas (viz zde).

Protože i předchozí odpovědi docházely na mé jméno a mou adresu, považoval jsem za povinnost a slušnost na ně osobně odpovědět, i když samozřejmě nemám právo hovořit za ostatní signatáře Dopisu. V tomto případě tak neučiním, protože mi to připadá zbytečné.

Příznačné je, že všichni oslovení opakují to samé: za prvé, pan prezident prý pouze vyjádřil svůj názor, a na to má jako každý ústavní činitel právo. A za druhé, je nutné odlišit korektní, byť kritickou roli médií, od účelové dehonestace a fabrikování kauz, které objektivitě na novinářské nezávislosti nepřispívají.

Samozřejmě není pravda, že by pan prezident jen vyjádřil svůj osobní názor. V inauguračním projevu vyhlásil boj kmotrovským mafiím, neonacistickým bojůvkám a podstatné části médií, a vyzval přítomné, aby se k němu připojili. Pan premiér na to ve své odpovědi reaguje po svém způsobu: dělá, že to neslyší. Navíc v souvislosti s prezidentovou výzvou jsou jeho poukazy na to, že je třeba odlišit „korektní, byť kritickou“ roli médií od účelové osobní dehonestace a fabrikování kauz, nemístné a alibistické.

Ze všech odpovědí – a z odpovědi premiéra Nečase zvlášť – vyplývá, že dnešní české politické reprezentaci je výzva prezidenta Zemana lhostejná, bagatelizují ji a zároveň s určitými výhradami přijímají. Je zřejmé, že se politická situace v ČR po prezidentské volbě významně posunula a že schopnost čelných českých politiků vyrovnat se s tímto posunem je nulová. Bude třeba se podle toho zařídit.

Bohumil Doležal

13. dubna 2013