Odpověď Karoliny Peake

Na Dopis ústavním a politickým činitelům odpověděla na mou adresu i místopředsedkyně vlády a předsedkyně strany LIDEM mgr. Karolina Peake. Protože nemám možnost rozeslat její odpověď jednotlivě všem signatářům, dávám ji k dispozici aspoň zde.

V Praze dne 25. března 2013

Vážený pane Doležale,

Vážený pane Scheinoste,

Vážení signatáři,

Se zájmem jsem si přečetla Váš Dopis ústavním a politickým činitelům a velmi ráda na tuto iniciativu reaguji.

Obecně mohu konstatovat, že považuji jakékoliv útoky na svobodu slova už vzhledem k naší historické zkušenosti za zcela nepřijatelné a nebezpečné. Rozumím v tomto smyslu i rozhořčení signatářů Dopisu, kteří zdvihli varovně prst poté, co vyslechli inaugurační projev nového prezidenta republiky Miloše Zemana. Aniž bych se pouštěla do obhajoby prezidenta, chápu jeho vyjádření v kontextu jeho dosavadního působení.

Vyhraněně kritický vztah Miloše Zemana k médiím je letitou záležitostí, na toto téma již pronesl celou řadu tvrdých poznámek, ať už ve funkci předsedy ČSSD, předsedy vlády nebo z pozice politického glosátora z Vysočiny. Z toho důvodu pro mne pasáž inauguračního projevu nebyla zase až takovým překvapením. Dala se prostě očekávat, byť asi ne zrovna při této slavnostní příležitosti.

Miloš Zeman se v reakci na kritiku projevu bránil tím, že jde o útok na svobodu jeho projevu. Je jistě fakt, že i prezident republiky má právo na vyhraněný názor a má právo ho veřejně prezentovat. Ovšem s vědomím, a to zdůrazňuji, že ponese odpovědnost za následky, které mohou jeho slova způsobit.

Popravdě si nemyslím (nebo možná naivně doufám), že nový prezident republiky bude tím, kdo se konkrétním způsobem pokusí omezit svobodu slova v naší zemi. V případě Miloše Zemana zůstane u slov určených primárně jeho voličstvu, u tradičního vyjadřování, replik, bonmotů, hraní na poněkud lacinější notu. Koneckonců, i nový prezident republiky bude nucen s médii spolupracovat.

Za mnohem nebezpečnější než předvídatelné výroky Miloše Zemana o médiích považuji reakci části politiků na inauguračním aktu. Myslím tím onen potlesk části osazenstva Vladislavského sálu Pražského hradu, který v dopise též zmiňujete. Nebezpečí tkví v tom, že tito politici si účelově mohou osvojit slova prezidenta republiky jako štít pro své budoucí snahy nasadit médiím svěrací kazajku. (Je třeba říci, že prezidentovu výroku netleskal sál celý. Politici sedící při projevu za ním, například já, jsme netleskali).

Úlohou občanů, médií, ale i demokratických politiků, je zabránit realizaci jakýchkoli záměrů na omezení svobody slova, projevu, médií. Není vinou médií, že ochrana osobnosti proti urážkám nebo nařčení je na dost mizerné úrovni. V budoucnu i nyní je třeba sledovat pohyby na politické scéně směrem k prostoru svobody slova. V tomto smyslu beru Dopis jako výzvu k tomu, abych, pokud to bude třeba, se zařadila mezi ty, kteří budou svobodu slova hájit. Mohu proto jednoznačně přislíbit, že nebudu mlčet, pokud se část politické scény pokusí přejít od prezidentových slov k činům.

S pozdravem

Karolina Peake