Přijďte volit!

Prezidentská kampaň se blíží k vyvrcholení. Sliby, že bude vedena korektně a kultivovaně, vzaly po prvním kole za své. Je to nutný doprovod přímé volby, zvlášť je-li koncipována jako kopie prezidentské kampaně v USA a odehrává-li se u nás.

Zdá se, že takové vášně neodpovídají významu prezidentské funkce, jak je definována v Ústavě. Jenže u nás má úřad tradičně o hodně větší váhu a váha úřadu se navzdory malým pravomocem prezidenta zvyšuje v situaci trvalého a hlubokého politického patu.

Co tedy dnes prezidentská volba nabízí? Je málo sporná, že polistopadový režim je v krizi. Potřebuje stabilizaci, ne revoluci. Snaha přenést politický zápas z ústavních institucí na ulici je v poslední době velká a posilují ji i avanturisté, kteří věří, že si takovou revoluci udrží pod kontrolou a dokáží si na ohníčcích u barikád přihřát svou politickou polívčičku. Jenže i stabilizace může mít dvojí povahu.

Sympatie ke kandidátům druhého kola není rozdělena zcela podle „pravolevé“ osy. Menší část levice má vážné výhrady k Zemanovi, část pravice (zejména prezident a jeho příznivci) je odmítavá ke Schwarzenbergovi.

Případné Schwarzenbergovo vítězství jistě posílí vládní koalici. To posílení nebude dramatické, protože zároveň posílí slabší část koalice (TOP09) proti silnější a nic nezmění na současném stavu Poslanecké sněmovny, který je naprosto skandální a neudržitelný a dá se spravit jen volbami. Zároveň nenaruší kontinuitu v polistopadovém vládnutí, přestože pan Schwarzenberg jistě už z pouhého pudu sebezáchovy poněkud změní styl výkonu funkce proti svému předchůdci. Taková změna je v demokracii obvyklá a nutná. Těší se podpoře v části politického spektra, která ho zavazuje. Zároveň však u nás nemůže dojít k nechtěnému politickému karambolu jako např. v r. 2010 v Maďarsku, kdy jedna část politického spektra získala zcela demokratickou cestou ústavní většinu v parlamentu i funkci prezidenta. Stabilita tedy posílí jen mírně, mocenská rovnováha, potřebná pro demokracii, zůstane v tom základním zachována.

Případné vítězství Miloše Zemana bude znamenat na české politické scéně jakousi přestavbu. Zeman posílí svůj vliv v ČSSD (její vedení je rozpolcené a bezbranné), Klaus využije hluboké krize ODS (amnestií stranu rozložil a přiživil volání po silném lídrovi) a zvýší v ní svůj vliv. Bylo by však nevěcné spekulovat o „nové opoziční smlouvě“. Opoziční smlouva vznikla v situaci, kdy Zeman nemohl vládnout s komunisty (neměli by dohromady většinu), byl tu prezident podporovaný satelitními hradními stranami a ODS se nezavázala spolupracovat s ČSSD při uskutečňování jejího programu. Teď je zjevné, že ČSSD bude moci bez problémů vládnout s podporou komunistů, a pokud jde o Klause a ODS, je pouze otázka, zda je bude Zeman potřebovat jako vyvažující subjekt, na nějž se bude moci obrátit, kdyby komunisté zlobili, nebo zda budou kvůli své slabosti nepoužitelní. Je nepochybné, že takový způsob vládnutí by byl o dost stabilnější než nynější. Mocenská rovnováha, potřebná pro demokracii, by však byla dosti vychýlena.

Jediný závěr, který si z toho všeho dovolím udělat, je: v nynější prezidentské volbě jde opravdu o mnoho. Vybíráme si ze dvou kandidátů. Formálně vzato můžeme volit jednoho, volit druhého či nejít k volbám. Ve skutečnosti však i absence znamená volbu: pokud zůstanou doma ti, co v prvním kole volili např. Fischera nebo Sobotku, posilují nepřímo šance Miloše Zemana. Ti, co v prvním kole volili např. Dienstbiera, svou neúčasti nepřímo posilují šance Karla Schwarzenberga. Nevolit je tedy zcela legitimní, jen by měl každý vědět, co to obnáší.

Poněkud hloupé mi taky připadají řeči o tom, že pro občana je nedůstojné vybírat si někoho jen proto, že je „menší zlo“. Když je jeden větší zlo a druhý menší zlo, znamená to zároveň, že jeden je horší a druhý je lepší. Příklad: když má jedno naše koupaliště v létě vodu 19°C a druhé 23°C, můžeme říci o tom druhém, že je méně studené, nebo že je teplejší. Podle toho, jsme-li škarohlídi, nebo ne. Ten, kdo říká, že je méně studené, může např. poukazovat na to, že v Balatonu bývá tou dobou i 28°C. Jenže Balaton neleží v Česku.

Jakýsi židovský náboženský myslitel nabádal kdysi věřící: představte si vždycky, že ve věci, o níž spolurozhodujete, jsou síly dobra a síly zla naprosto rovnoměrně rozděleny. Záleží tedy jen a jen na tom, jak se rozhodnete vy. Už vzhledem k tomu, co zatím předvedli, by bylo jistě nevěcné a směšné vydávat střetnutí obou kandidátů za střetnutí dáblů s anděly. Přesto je jeden lepší a druhý horší, a vy můžete rozhodnout. Prosím, přijďte volit!

Mladá fronta Dnes 23. ledna