Kalhoty dolů!

18. prosince uplyne rok od úmrtí Václava Havla. Skupina jeho příznivců by ráda nějak výrazně připomněla jeho památku. Proto vyzývají své spoluobčany, aby si na „Den Václava Havla“ výrazně ohrnuli nohavice u kalhot. „Má jít o gesto, které bude české, lehce satirické, nenáročné a pro každého jednoduše realizovatelné i havlovsky úsměvné.“

Projektanti masového happeningu zjevně narážejí na to, že Václav Havel měl na sobě v den své inaugurace 29. prosince 1989 kalhoty sice dlouhé, ale s nápadně krátkými nohavicemi. Kdekdo si toho všiml, někteří si z něho dělali legraci, on k tomu poznamenal, že je to docela něžný způsob posměchu vůči jeho osobě.

Pietní vzpomínka je opravdu poměrně nenáročná. Cítím jakousi úlevu, že na nás nechtějí, abychom si kalhoty rovnou svlékli. V té nenáročnosti je ale taky jakýsi problém.

Podepsal se na něm tak trochu sám objekt pietní vzpomínky. K životu patří vážnost i legrace. Míchat obojí dohromady je sice typicky české, ale bývá to poněkud, jak se říká, „neproduktivní“. Tak například náš národní hrdina Josef Švejk se rozplakal při kázání, které držel v garnisonní věznici na Hradčanech polní kurát Katz. Když si ho pak dotyčný povolal a udeřil na něj, aby se přiznal, že si z něho chtěl udělat legraci, Švejk odpověděl: Vám jsem chtěl udělat radost a sobě legraci. To je očividně příliš dobrého najednou. Jistě, organizátoři happeningu nic podobného za lubem nemají. Ale: například Václav Havel kdysi inicioval pitoreskní návrh na uniformy „Hradní stráže“. Myslil to nejspíš i trochu ironicky. Dnes tyto uniformy, brány smrtelně vážně, tvoří neodmyslitelnou součást toporných a odpudivých ceremonií, které pořádá každoročně 28. října na Hradě jeho nástupce v úřadě. Když bych to tedy měl trochu nadsadit, skoro se bojím, abychom si za deset let nemuseli na 18. prosince vyhrnovat kalhoty povinně. S tím, že našeho velkého muže si sice musíme všichni vážit, ale abychom tu povinnost spíš skousli, dá se do toho i trocha legrace.

Ve skutečnosti to, co potřebujeme – i pokud jde o Václava Havla – je především věcný, a tedy i kritický pohled. Zdá se, že jsme v něm moc nepokročili. Na čemž nic nezmění ani vyhrnuté kalhoty v Den Václava Havla.

reflex.cz 13.listopadu 2012