ARCHIV

Amnestie pro Mašíny?

Bratři Mašínové založili na počátku padesátých let odbojovou skupinu. Provedli několik ozbrojených akcí, finanční prostředky na ně si opatřili přepadením pokladníka jednoho podniku, který zrovna vezl výplaty (pokladník přitom přišel o život). Když jim hrozilo prozrazení, probili se přes území tehdejší NDR do západního Berlína. Koncem minulého roku soud rozhodl, že jim v ČR nehrozí stíhání, protože jejích činy jsou promlčené. Rozhodnutí nabylo právní moci.

V letech 1945-8 se tehdejší ČSR postupně stávala kolonií Ruského impéria, které si tehdy říkalo SSSR. Kuriózní na tom je, že tento koloniální statut byl dosažen a pojištěn výlučně spoluprací významné skupiny obyvatelstva našeho státu (ruských intervenčních jednotek nebylo až do roku 1968 zapotřebí). Zotročení ČSR bylo provázeno mimořádně ohavnými zločiny. Kdokoli se proti tomuto vlastizrádnému režimu postavil se zbraní v ruce, nemůže být dnes za své činy trestně stíhán. Z tohoto hlediska je nynější rozhodnutí soudu trapným kompromisem - mělo být konstatováno, že činy, jichž se bratři Mašínové dopustili, nejsou trestnými činy.

Věc má ale taky druhou stránku. Občanská válka, stejně jako revoluce, je krutá záležitost. Prostředky, které by jinak byly zavrženíhodné - loupež, úkladná vražda ze zálohy - se stávají běžnými a koncedovanými. Proto je občanská válka, stejně jako revoluce, jen poslední zoufalou možností pro případ, že všechny ostatní selhaly.

V padesátých letech u nás ovšem žádná občanská válka neprobíhala, a ani pro ni nebyly podmínky. Bratři Mašínové používali prostředky občanské války v situaci, kdy občanská válka nebyla. Odtud docela oprávněný pocit nepřiměřenosti a nenáležitosti toho, co na území ČSR prováděli.

Bratři Mašínové nemohou být za své činy trestáni. Současně je třeba jasně říci, že jejich chování nemůže být posuzováno jako příklad a vzor, protože bylo nepřiměřené a neodpovědné.

A tak jediný, kdo si v celé záležitosti zaslouží uznání a absolutorium, je ona německá rodina, která, postavena před hotovou věc, Mašínům nezištně pomohla v jejich útěku. Snad by jí to mělo být sděleno - pokud ovšem nebyla v důsledku toho vyvražděna.

Lidové noviny 25. února 1999