Před hlasováním o důvěře

Páteční hlasování o důvěře vládě, jak se zdá, bude daleko méně dramatické, než by se na první pohled řeklo. Zároveň ale nepřinese vůbec nic dobrého. Právě naopak.

Vláda si ověřila celkem bezproblémovou většinu na úterním hlasování o přerušení schůze Poslanecké sněmovny. Přitom toto hlasování mělo jakýsi obsah: hrozilo, že mohou být formálně zproblematizovány důležité prvky vládních reforem, především církevní restituce (tím, že byla schůze přeložena, se ovšem ta problematizace jen odsunula na příští týden).

Pro zítřejší hlasování je podstatné, že je to hlasování o „prázdné“ důvěře, není spojeno s žádnou kontroverzní zákonnou předlohou.

Jak vypadá rozvržení sil v PS?

Dá se předpokládat, že zcela kompaktní bude opozice a ve vládním táboře TOP09. Dá se doufat, že kompaktní bude i platforma Karoliny Peake. Zcela jasné je taky, jak bude hlasovat „zbytkový“ klub Věcí veřejných, jeho novopečená předsedkyně posl. ThDr. Klasnová to totiž řekla předem: poslanci Šťovíček, Petráň a Chaloupka vládu podpoří, poslanec Kádner odejde ze sálu a sníží kvórum, protože vláda s Nečasem a Kalouskem je sice pro něho nepřijatelná, ale nechce podpořit KSČM a ČSSD. Ostatní budou proti.

Zbývá ODS: není ani náhodou kompaktní: pár poslanců má výhrady k několika návrhům balíčku vládních reforem (především jde o progresivní přímou daň) a k církevním restitucím. K nim je třeba připočíst nejisté poslance Béma, který, pokud situaci dobře rozumím, v klubu zároveň je i není, i poslance Doktora. K nejednotě klubu ODS přispívá vliv prezidenta Klause, který si do vlády šťouchne, kde může (a vláda i premiér mu k tomu bohužel poskytují řadu příležitostí).

Pak ještě zbývá nezařazený poslanecký nepořádek (poslanci a poslankyně Kočí, Paroubek, Škárka, Šlégr). Na nich, upřímně řečeno, teď zrovna nezáleží.

Nedat vládě důvěru by znamenalo automaticky předčasné volby. Předčasné volby se teď zrovna velmi nehodí zbytkovým VV, skončily by ve „vysoké politice“. Nehodí se ani prezidentu Klausovi, který si buduje základnu k mocenskému působení po odchodu z Hradu, a zatím ji nemá ani náhodou konsolidovanou (potřebuje silnou podporu v ODS a případně i pomoc Bártových VV). Zároveň se jak VV, tak Klausovi hodí, aby vláda byla co nejslabší a dále se kompromitovala.

Proto se dá předpokládat, že „prázdnou důvěru“ má z těchto kruhů vláda zaručenou. Pokud jde o všechno ostatní, nemůže se spolehnout vůbec na nic.

To vše v situaci, kdy odbory chystají další důrazné protesty. Budou bolet, jak říká pan Zavadil; to, že budou bolet vládu, řekl jen tak napůl úst, dobře věděl proč: budou totiž bolet všechny, včetně demonstrujících. Pokud by vláda ustoupila sama od sebe a podala demisi, přispěje k prolomení ústavního rámce, v němž funguje doposud česká politika. Jediné, co jí vlastně zbývá, je vystavit se svému případnému svržení tak, aby mu chtě nechtě neposkytla zdání legality, jako to učinil prezident Beneš v roce 1948.

lidovky.cz 26. dubna 2012