ARCHIVVěc: udělení bobříka vyčůranosti za měsíc prosinec 2002Příběh dr. Motejla by mohl sloužit jako ilustrace lidového úsloví o tom, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Dr. Motejl podal před časem spolu s několika poslanci a senátory stížnost k Ústavnímu soudu ve věci regulace nájemného. Byla to nepochybně dobrá a užitečná iniciativa. Zárodek problému vznikl tím, že v době, kdy se tak rozhodl, ještě netušil, že bude usilovat o kandidaturu na prezidenta za ČSSD a že iniciativa ve prospěch nájemců mu ve straně notorických nájemníků (viz např. nedávno promovaný JUDr. Křeček) neudělá dobře. Ústavní soud stížnosti vyhověl. Vzniklo jakési vacuum juris, kterého využili někteří nájemci k tomu, aby zcela nehorázně zvýšili nájemné. A co čert nechtěl, stalo se to těsně před zasedáním ÚVV ČSSD, které mělo rozhodnout mj. o případné Motejlově kandidatuře v první prezidentské volbě. Dr. Motejl se v této prekérní situaci proti zvýšení nájemného ostře ohradil, a nejen to. Utrousil přitom, že bezohlední nájemci mají nikoli náhodou jiná než česká jména. Nato se potrefení nikoli náhodou příšerně urazili. Jejich případu se ujala advokátka ponížených a uražených Klára Samková a věc rozmázla Mladá fronta Dnes. Řeč šla o xenofobii na úrovni čtvrté cenové skupiny. DR. Motejl se pokusil ze šlamastiky vyklouznout tím, že svůj výrok vysvětlil z údajného kontextu, v němž byl pronesen: tím, že delikventi mají nikoli náhodou jiná než česká jména, chtěl naznačit, že se jako cizinci zcela neorientují v českém právním prostředí. Uvěřit ombudsmanovu tvrzení je sice možné, ale ukrutně obtížné: vyžaduje to interpretačního akrobata, nadaného mohutným kvantem dobré vůle. Motejlovo vysvětlení je totiž co do věrohodnosti poněkud podobné způsobu, jímž se hájil Jaroslav Hašek před c. k. soudem, který projednával jeho účast na jakési anarchistické výtržnosti: nepovzbuzoval prý kolegy, útočící na policistu, slovy „natři ho“, nýbrž je naopak varoval slovy „spatři ho“. Dr. Motejl se zároveň dal slyšet, že zvažoval omluvu potrefeným, ale pak od ní upustil, protože se ho měli sami zeptat, jak to vlastně myslel. Tento požadavek na uražené je ovšem poněkud nezvyklý a náročný. Dr. Motejl se přes veškerou snahu nakonec kandidátem ČSSD pro první prezidentskou volbu nestal. Abychom mu tuto hořkou pilulku aspoň nějak osladili, udělujeme mu tímto aspoň bobříka vyčůranosti za měsíc prosinec 2002. Congratulations a bohatého Ježíška!
P.S. Těsně na druhém místě se umístil senátor Martin Mejstřík, který žaluje TV Nova a Mladou frontu Dnes: dovolili si totiž informovat veřejnost o tom, že jeho excelence požádala o státní povodňový příspěvek za byt, který jí v té chvíli už nepatřil. Pan senátor zároveň celou věc přesvědčivě vysvětlil tím, že šlo o chvilkovou roztržitost. Tentokrát mu tedy bobřík o fous unikl, ať ale neklesá na mysli: při jeho kvalitách se na něho stejně brzy dostane. 15. prosince 2002 |