Česká zahraniční politika v ilegalitě?V posledních dnech se přece jen cosi hnulo v české zahraniční politice vůči Maďarsku. Předtím se pouze velké české listy předháněly v čemsi, co vypadalo jako mediální dělostřelecká příprava na nikoli nutně jen mediální válku. Změnilo se to trochu už návštěvou ministra Martonyiho v Praze dne 21. února. Nebyla v podstatě nijak mediálně ohlášena a nikdo by si jí asi nebyl všiml, nebýt tiskové konference po slavnostním obědě v Černínském paláci: na ní hodnotili oba ministři stručně česko-maďarské vztahy jako velmi dobré. Ministr Schwarzenberg v té souvislosti mj. prohlásil, že má sice k některým věcem v maďarské politice výhrady, ale nelze pochybovat o tom, že svoboda a demokracie v Maďarsku není ohrožena, ostatně maďarská veřejnost by něco podobného nepřipustila. Kromě toho nynější maďarská vláda má výrazný demokratický mandát, a měli bychom se naučit navzájem se respektovat. O návštěvě a Schwarzenbergových slovech na tiskovce vůbec neinformoval hlavní zpravodajský pořad ČT1 Události ani žádný z velkých „papírových“ deníků s výjimkou Práva. Vznikly tak všechny předpoklady pro to, aby ministrovo vyjádření zapadlo ve vřavě článků zcela opačného zaměření. Naštěstí do toho přišlo rozhodnutí Evropské komise o případném snížení dotací z EU pro Maďarsko, pokud konečně výrazně neomezí svůj rozpočtový schodek, přesahující 3% HDP. Protože schodek přesahující 3% HDP má řada zemí eurozóny, některé ho nejenže nesnižují, ale zvyšují (Španělsko), a Maďarsko do eurozóny nepatří, nebylo těžké dospět k závěru, který zformulovali např. v agentuře Reuters, totiž že rozhodnutí je ve skutečnosti motivováno politicky, nespokojeností Bruselu s novou maďarskou ústavou. V tuto chvíli přerušil své dosavadní mlčení i premiér Nečas. Vydal oficiální prohlášení, které bere problém věcně, zdrženlivě, přitom od podlahy a bez zbytečných servítků. Protože text je v plném znění k dispozici jen na stránkách úřadu vlády (a v překladu v největším polském týdeníku Gość Niedzielny), podávám zde jakési stručné shrnutí: Pro Českou republiku je obtížné podpořit návrh Evropské komise pozastavit částečně Maďarsku prostředky z Fondu soudržnosti kvůli tomu, že nedostatečně čelí rozpočtovému schodku. Takové opatření by mělo být krajním prostředkem tam, kde stát nepřesvědčí EU o dobré vůli k snížení schodku a neprovádí nutná opatření. Česká vláda je přesvědčena, že toto není případ nynější Maďarské vlády. Dnes by měl být tento krajní nástroj používán opatrně a citlivě a na základě rovnosti všech členských států. Pokud se tak nestane, hrozí, že přijatá opatření budou vnímána jako politické nástroje. Proto by ČR ocenila, kdyby EK před navržením sankcí provedla odborné a nepolitické šetření. Měla by postupovat jako administrativní orgán, ukládání sankcí by nemělo mít politickou povahu a neměly by vznikat pochybnosti o její úřední a apolitické roli. Nechť si čtenář srovná Nečasovo prohlášení, jak je uveřejněno na stránkách Úřadu vlády, s tím, co z něho udělala ČTK (a co bylo zveřejněno na Českých novinách). Nechť čtenář vezme v úvahu, že hlavní zpravodajský pořad ČT1 nepovažoval za nutné ani uvést, že nějaké takové prohlášení existuje (zpravodajství maďarských programů MT1 a MT2, odpovídajících ČT, o premiérově prohlášení přirozeně informovala průběžně a celý den). Nechť vezme v úvahu, že to, co vyšlo ve zpravodajství MfD i LN, v podstatě odpovídá četkařskému znění (jakousi korekci přináší v LN glosa Daniela Kaisera). A bude mít zhruba představu o tom, jak se k „maďarskému problému“ staví většina velkých českých médií včetně těch veřejnoprávních. Je samozřejmě legitimní mít výhrady k politice nynější maďarské vlády. Jde třeba je probrat v otevřené debatě a hledat politická řešení. Je legitimní zavést proti zemi EU sankce např. v případě, že opakovaně porušuje dohodnutá rozpočtová pravidla. Je ovšem otevřeně řečeno čuňárna „řešit“ výhrady k politice maďarské vlády tím, že se na ni podloudně a úhybácky uvalí hospodářské sankce. Nejsem euroskeptik a nemiluji srovnání typu EU – RVHP. Ale nemohu si pomoci, tohle jsou bolševické manýry. EU je na rozdíl od RVHP, jak doufám, reformovatelná, jen se o tu reformu někdo musí snažit. Česká vláda se v této konkrétní věci snaží, ale dělá to více méně v ilegalitě. Velká česká média ji ignorují. Proč? Lidové noviny 28. února 2012 |