Evropský parlament o Maďarsku

Ve čtvrtek minulého týdne jednalo plénum Evropského parlamentu o usnesení, navrženém parlamentní socialistickou, liberální, zelenou a komunistickou frakcí. Návrh měl mnohoslibný název „O aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku“ (trochu mi to připomíná názvy usnesení sovětského politbyra z roku 1968, tenkrát šlo o ČSSR. Chtěl bych věřit, že je to náhoda a usilovně se o to už skoro týden snažím). Text návrhu najdete zde. Šlo o politické prohlášení s vahou politického prohlášení, o nic víc. Pozoruhodné mi připadalo, proč o něm bylo u nás poměrné ticho po pěšině (neinformovaly o něm hlavní zprávy na ČT1 ani tři velké deníky (Právo, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny). Ticho prorazil až včera Luboš Palata v LN, věnoval záležitosti jeden odstavec: „…koncem týdne Evropský parlament odhlasoval rezoluci, podle níž si nechá předložit zprávu o tom, zda Orbánova vláda neporušuje základní pravidla demokracie. „Jde o uplatňování demokratických principů, zásady právního státu, ochranu lidských a sociálních práv, systém právní rovnováhy, rovnosti a nediskriminace,“ uvádí se v rezoluci, pro niž hlasovali i mnozí poslanci evropské pravice““.

Informace mi připadá, jak to u pana Palaty bývá, poněkud kusá, pokusím se ji poněkud rozkošatit. Kromě zmíněného návrhu byl totiž podán ještě návrh poslanců PPE, který bral Maďarsko v ochranu, a kompromisní, leč střízlivý návrh ECR . Nakonec byl ještě první z návrhů (socialisté, liberálové, zelení a komunisté) v detailech upraven (konečný text najdete zde.

K výsledkům hlasování je třeba především podotknout, že v Evropském parlamentu se hlasuje v plénu v zásadě dvojím způsobem: po jménech a elektronicky. Když se hlasuje po jménech, registruje se kromě počtů pro, proti a zdržení ještě, jak který poslanec hlasoval. Když se hlasuje elektronicky, jsou k dispozici jen počty. Je to tedy v podstatě hlasování polotajné. Po jménech se v našem případě hlasovalo jen o dvou z dílčích pozměňovacích návrhů protimaďarského usnesení, hlasování o všech třech návrzích byla „elektronická“. Píše-li tedy pan Palata o „mnohých poslancích evropské pravice“, je to spekulace. Výsledek hlasování byl: návrh PPE pro 265, proti 324, zdrželo se 38, návrh ECR pro 293, proti 329, zdrželo se 8 (oba tedy nedostaly většinu ze zúčastněných poslanců), socialistický návrh naopak uspěl (pro 315, proti 263, zdrželo se 49). Výsledky najdete zde (pod bodem 5).

PPE a ECR mají v evropském parlamentu dohromady něco málo přes 300 hlasů, spolunavrhovatelé rezoluce, která prošla, něco málo přes 350 hlasů. Pak jsou v EP ještě krajně pravicové strany (do toho uskupení patří i Slovenská národná strana) a poslanci mimo frakce. Je zjevné, že sice pro dva první návrhy nehlasovali všichni poslanci PPE a ECR, ale ani pro vítězný návrh nehlasovali všichni poslanci navrhovatelských frakcí. Kdo tam prostě nebyl, nebo se zdržel, nebo snad byl proti, nevíme. Nemohu si odpustit poznámku, že mi tento způsob hlasování připadá poněkud skandální.

V každém případě vznikl odpudivý text, který nebyl schválen ani náhodou nějakou drtivou většinou. A ostuda je to spíš pro Evropský parlament než pro Maďarsko.

lidovky.cz 22. února 2012