Děkan zmizel a zase se objevil

Setrvalé napětí, které ovládá náš politický a vůbec veřejný život, vytváří jakési zvláštní silové pole, v němž se dějí věci, které bychom jinak měli sklon označovat za nadpřirozené. Přestávají fungovat i základní fyzikální zákony, takže laik má podezření, zda to nějak nesouvisí s nedávným vědeckým objevem, podle něhož se neutrina dokáží pohybovat rychleji než světlo.

Nejnovějším úkazem tohoto druhu je zmizení děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s poetickým jménem Květoslav Růžička. Zmizení samo o sobě by bylo možné racionálně vysvětlit – děkan byl nějakým způsobem zapojen do zuřivých sporů na fakultě a okolo fakulty, dostal se do konfliktu s ministrem spravedlnosti a navíc ještě působil jako rozhodce v kauze Diag Human – vesměs celkem pochopitelné vysvětlení toho, kdyby byl zmizel a již nikdy se neobjevil. To se však nestalo: děkan zmizel v neděli a hned následující den se opět zhmotnil nedaleko silnice před obcí Dolní Podluží u Varnsdorfu. Zde se ho poté, co jí pomohli iniciativní občané, ujala Policie ČR, ovšemže ne jako delikventa, nýbrž jako bezprizorného nalezence. Vypadá to, jako by se děkan stal obětí nějakého iluzionisty typu Davida Copperfielda. Dojem je posílen i tím, že sama Policie ČR je z případu poněkud perplex. Jak a proč se octl místo v Plzni v odlehlém Šluknovském výběžku, policie zatím neví a nechce to komentovat. Odpovědní specialisté zatím jen zjistili, že jeho zmizení a opětné objevení nemělo žádné neblahé zdravotní následky.

Pozoruhodná je i lokalita, kde se děkan objevil. Šluknovsko nemá v posledních měsících dobrou pověst vzhledem ke konfliktům mezi většinovým etnikem a přáteli kopretiny (doufám, že ten druhý výraz je na rozdíl od výrazu „nepřizpůsobiví“ náležitě politicky korektní, nikdo nepozná, o koho jde). Teď se navíc ukazuje, že je podobně jako bermudský trojúhelník teritoriem, kde se odehrávají paranormální jevy – s tím rozdílem, že zatímco v bremudském trojúhelníku předměty a osoby mizí, zde se naopak znenadání objevují. To je sice relativně lepší varianta, ale i ta v našem racionálním světě působí poněkud zlověstně.

Policie ČR odmítla objev děkana u silnice jakkoli komentovat. Komentátor si něco podobného dost dobře nemůže dovolit. Přesto se pokusím být maximálně zdrženlivý. Zdá se, že děkanovo zmizení a znovuobjevení nebude mít fatální následky pro něho ani pro jeho okolí: rektorka ZČU tvrdí, že přes podivný fyzikální úkaz je právnická fakulta plně stabilizovaná, a v tisku citovaný představitel místního studentstva je toho názoru, že pokud bude děkanovo zmizení dostatečně vysvětlené (předpokládám, že má na mysli vědecké vysvětlení), není to důvod k jeho odvolání. Kamenem úrazu by tedy zjevně bylo, kdyby se děkan např. pokoušel své zmizení a znovuobjevení vydávat za zázrak.

Z toho plyne, že pokud by si nyní zmizevší a znovu se objevivší děkan chtěl dát na štít citát „maličko, a neuzříte mne, maličko, a opět mne uzříte“, nesmí jej citovat z evangelia, ale z Osudů dobrého vojáka Švejka, díl III., kapitola 3., „Z Hatvanu až na hranice Haliče“. Bude to ostatně žánrově daleko přiměřenější.

lidovky.cz 22. listopadu 2011