Pryč s kapitalismem, ať žije demokracie!

Letošní výročí 17. listopadu 1989 proběhlo ve znamení demonstrací. Všeobecně se to vykládá jako změna proti minulým letům, to mi připadá trochu přepjaté. Demonstrace jsou vesměs protivládní – to je ovšem ve svobodných poměrech normální, pro vládu se demonstruje jen v situacích výjimečných, a je dobré, že u nás zatím žádná taková nenastala.

Naproti tomu zarážející je obtížnost shodnout se na tom, kolik lidí vlastně demonstrovalo. Odhady policie jsou o dost menší než odhady organizátorů: ta sama skutečnost je pochopitelná, rozptyl už tolik ne: tak v Praze organizátoři z ProAlt odhadují účast na 4000 lidí, policie na tisíc (věrohodnou fotodokumentaci najdete na Neviditelném psu). Bojovníků proti „kapitalismu“ na Staroměstském náměstí bylo 300 až 500, v Brně, kde se silně angažovala ČMKOS, bylo 500 až 1000 lidí, v Ostravě asi 300, v Olomouci 200. Bez ohledu na rozdíly je ovšem třeba zdůraznit, že vybízet vládu k demisi může kdokoli, je ovšem něco jiného, když to dělají na sklonku doby nesvobody statisíce lidí,a když to za svobody, byť si jí moc nevážíme, dělá zhruba setina toho počtu.

Sociální demokracie se snaží, ale má problémy: na Staroměstském náměstí pod rudými prapory s portrétem Che Guevary pohřbívali iluze o demokracii. Když se předseda ČSSD odvážil špitnout, že je třeba o změnu usilovat demokraticky, byl vypískán. Moc se prý nedařilo ani Dienstbierovi a Kavanovi. Nejsou očividně dost „revoluční“. Komunista Filip byl přítomen taky, volal po výměně těch, kteří změnili demokracii za demokraturu. Neměl s tím problém. Na rozdíl od něho se zjevně Sobotka, Dienstbier a Kavan ještě trochu stydí.

Pod jedním praporem se shromáždili komunisté, odbory nezávislé i o něco závislejší, ČSSD a „občanská společnost“ prezentovaná rovněž nezávislou iniciativou ProAlt. Ač navzájem nezávislé, v jednom se shodnou: pryč s vládou, za sociálně spravedlivější poměry. Rozdíl je v kvantitě, ne v kvalitě.

Agentura SC&C zveřejnila výsledek průzkumu, zabývajícího se tím, jak hodnotí občané ČR naší současnou demokracii. Prezident Klaus výsledkům nevěří. Já agenturu považuju za věrohodnou (viz přesný odhad výsledků voleb v květnu 2010). Agentura se nezabývá tím, co je pravda, ale tím, co si lidé myslí. Pokud se názor lidí dramaticky liší od skutečnosti, je neproduktivní prskat, je třeba se ptát, co to znamená.

Podle agentury si jen 44% lidí myslí, že naše demokracie funguje srovnatelně s vyspělými západními státy. To je nepochybně pravda, demokracii lze zbourat za týden, staví se řadu desetiletí.

89% lidí je přitom přesvědčeno, že dnes jsou u nás daleko lepší podmínky pro korupci, než před listopadem 1989, a 63% je toho názoru, že předlistopadoví politici byli méně úplatní než ti dnešní. Tu je třeba říci, že rozdíl je spíš v tom, že peníze ve společnosti, kde všechno, i duše poddaných, patří „státu“, hrajou jinou roli než ve společnosti v zásadních věcech svobodné, že předlistopadoví politici tudíž byli jen levnější než ti dnešní (viz např. Novotného obálky, rozdávané při mariáši na Slapech). Kromě toho k úplatnosti předlistopadových politiků patří i to, že byli za peníze, které z dnešního hlediska možné nejsou obrovské, ochotni prodávat vlast cizím (ruským) uchvatitelům (poté, co k nám v roce 1968 nepochodovaly ruské divize, to zde bylo jasné každému) a že to byli (a namnoze dosud jsou) zkorumpovaní vlastizrádci.

Pozoruhodné je, že český člověk si podle SC&C na dnešku váží toho, že má velkou nabídku zboží, svobodu volně cestovat a široce se kulturně vyžívat (porno na internetu?). Svoboda projevu a svoboda politicky se organizovat lidi nijak neoslovuje.

A konečně: Prahu navštívil jeden z ideologů „rozhněvaných“, slovinský filosof Slavoj Žižek. Patří k zásadním kritikům „kapitalismu“ (kolik jsem jich už zažili, jsou si navzájem podobní jako vejce vejci). „Kapitalismu“ podle něho funguje lépe bez demokracie, ba dá se říci, že kapitalismus bez demokracie (viz Čína) je nejefektivnější.

Na rozdíl od pana Žižka považuji za zcela zásadní naopak to, že demokracie bez „kapitalismu“ - tj. bez soukromého vlastnictví včetně vlastnictví „výrobních prostředků“ – a bez svobodného podnikání je zcela neefektivní a nemůže existovat.

lidovky.cz 18. listopadu 2011