V ODS se uklízí

Za pouhé tři dny stihne premiér a předseda ODS Nečas provést bleskovou výměnu ministra zemědělství. Nástupcem Ivana Fuksy se má stát dnes v patnáct hodin Petr Bendl. Kolovaly jakési zprávy o tom, že Klausovi se příliš nezamlouvá, zatím se zdá, že byly jalové.

Odcházející ministr patřil k VIP členům středočeské organizace a k přívržencům bývalého předsedy poslaneckého klubu ODS Tluchoře, loajálního stoupence Mirka Topolánka. Bendl je svým způsobem spolehlivý: určitě se nebude zbytečně držet toho, kdo ě ve stranickém ringu prohrává (učinil tak v případě Pavla Béma i v případě Toplánkově).

To, že nový předseda strany postupně obsazuje své lidi do klíčových pozic, je věc běžná. Snažil se o to i Nečasův předchůdce. Jeho pozice byla ovšem vratší než ta nynější Nečasova, teď se zdá, že ODS za Nečase nemá náhradu (s výjimkou Klause, na něhož si ovšem bude muset skoro dva roky počkat). Je tu ale jakýsi rozdíl: Topolánek přes všechny své výrazné zvláštnosti pochopil, že pokud má jako předseda ODS obstát (a pokud má obstát „poklausovská“ ODS) musí se od svého předchůdce v úřadě emancipovat. O to se taky dost usilovně, i když ne moc obratně snažil (teze o „klausismu bez Klause“). Topolánkův postup se jevil mnoha jeho spolupracovníkům jako kacířský a nepraktický zároveň, otec zakladatel se přece neodebral na věčnost, ale usadil se na Libušině trůnu a rád by byl poskytl radu i pomoc, zvlášť když by to bylo na předsedův účet.

Na rozdíl od Topolánka usiluje dnes pan Nečas o jakousi normalizaci ODS (v tom smyslu, jak se u nás slova normalizace používá). Snaha o emancipaci neuspěla, a až Václav Klaus skončí na Hradě, bude mu jeho bývalá strana mírně řečeno vstřícná.

Topolánek a Tluchoř probíhající normalizaci nechtě usnadnili. Pokus o emancipaci byl živelný a špatně připravený, to, co v poslední době dělal pan Tluchoř, nebylo dvakrát obratné: pokus o komplot s poslankyní Kočí skončil směšným neúspěchem, jeho dnešní argumenty (Nečas svým rozhodnutím nahradit Fuksu zasahuje do vnitřních záležitostí středočeské organizace ODS) se těžko dají držet, předseda strany formálně vzato nepřekročil své kompetence.

Vyhazov ministra Fuksy ovšem taky není nic moc. Poté, co vyletěl, ukázalo se, že v oblasti jeho působení proti němu nebyly žádné velké výhrady. Šly mu před časem po krku Věci veřejné, ale zjevně jen proto, proč si ho teď vybral Nečas – připadal jim jako poměrně snadný cíl útoku. To, že se na rozdíl od svých kolegů nedokázal zviditelnit nějakým pěkným výrazným skandálem, se ukázalo být spíše handicapem.

Normalizace, jak víme z minulosti, je pokus najít cestu zpátky. Milníkem budou volby do PS v roce 2014. Její stoupenci v ODS by si zjevně představovali návrat k roku 1992, ke Klausově Slavkovu. Bohužel, pravděpodobnější je návrat k roku 2002, ke Klausovu Waterloo. A na rozdíl od toho roku už v Česku neexistuje žádný hrad, na nějž by poté bylo možno Václava Klause instalovat.

lidovky.cz 6. října 2011