indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

29.8. - 3.9. 2011

Romská lapálie

Konfliktní situace na severu Čech, vyvolaná tentokrát násilnými akcemi Romů (proboha, ne všech!) vůči příslušníkům „většiny“, se průběžně vyostřuje. Vládě nezbylo než improvizovat a poslala do oblasti policejní „těžkooděnce“. Fungovalo to pár dní. Včera došlo ke rvačce mezi Romy a „Neromy“ v jedné šluknovské hospodě, obě zúčastněné strany, jak se zdá, mají minimální zájem na tom, aby v konfliktu šťourala policie. Ve Varnsdorfu byla večer před osmou hodinou přepadena asi čtyřmi Romy nějaká paní, dostala pěstí, dozvěděla se, že je „bílá svině“ a přišla o mobil. Nejsou to žádné dramatické události, bohužel může jít o první vlašťovky a situaci nijak nezklidní, naopak. Víkend může být na Šluknovsku a v okolí velmi horký.

Poslanec ČSSD Křeček zveřejnil tento týden v Lidových novinách článek pozoruhodný tím, že se neoddává komplexu „bílé“ viny, běžnému u intelektuálních krasoduchů, ale pokouší se o problému uvažovat věcně. Jeho základní myšlenka je: „Časovaná bomba romského problému nebude odstraněna dříve, než integraci nebo jakýkoli jiný způsob vzájemného soužití začnou prosazovat sami Romové. Pokud si nevytvoří vlastní respektovanou politickou a občanskou reprezentaci. „Zvenku“ to za ně nikdo neudělá.“

To je samo o sobě velmi přesvědčivé a je dobré, že to tak bylo zformulováno. Je tu však jeden problém. Znalci upozorňují, že „romský problém“ eskaloval tím, že se v městech začala vytvářet relativně početná romská ghetta. Spouštěcím mechanismem byla spekulace s byty, kterou často neprovozovali romští podnikatelé. Tak vznikaly vydělené, ostrakizované komunity, které se odlišovaly od většiny životním stylem, který „většina“ často právem považuje za asociální, a vydělením a ostrakizací se ten životní styl posiloval. Otázka, kterou kladu, je: drží romské komunity pohromadě ještě něco víc? Vývoj českého politického národa v osmnáctém a devatenáctém století s sebou nesl taky to, že to společenství bylo v pozici ostrakizované menšiny. Zároveň mu ale velmi šlo o národní emancipaci, o politickou ctižádost, o jakýsi program, který byl prohlubován a zdokonalován. Vypadá to, že Romové jsou zatím v jakémsi předpolitickém, předobčanském stádiu, nejde jim o politickou emancipaci, jen o životní styl, který by „většina“ tam, kde to jde, akceptovat měla, bohužel dost často to nejde. A toho, co po nich chce poslanec Křeček, zjevně nejsou schopni. Formálně vzato jsou to Češi jako my, mluví stejným jazykem jako my, kromě toho taky romsky (kolik z nich umí romsky?) Přitom nějaká racionální komunikace s těmito předpolitickými komunitami je prakticky nemožná.

Policejní pendreky nejsou žádné stabilní řešení. Co se s tím dá dělat, upřímně řečeno, nevím.

lidovky.cz 9. září 2011