Příliš mnoho opozic

Politická situace v ČR je opravdu zvláštní: parlament pracuje, vládní koalice prosazuje jednu zákonnou předlohu za druhou, jak to odpovídá její pohodlné většině v Poslanecké sněmovně. Přesto celkový dojem z české politiky se dá shrnout do jednoho pojmu: rozvrat. Čím to je?

Dnes se na jednání PS dostavili sociální demokraté s transparenty. Stálo na nich: „Stop vládě. Nehlasuji pro reformy, které škodí této zemi. ČSSD hlasuje proti.“ Přitom to, že opoziční strana hlasuje proti vládě, je jednak přirozené a jednak je to vidět. ČSSD má dojem, že je to vidět málo: příliš si zvykla na situaci, kdy Topolánkově vládě zabíjela jeden návrh za druhým. Situace, kdy vláda nemá v PS většinu, je ovšem atypická. To, že tam má většinu, je normální. Všude ve světě, jen u nás ne. Musíme si namáhavě zvykat. Sedět ve sněmovně a tvářit se, že jsem na masové demonstraci, kde rozhoduje nikoli počet hlasů, ale síla kraválu, není příliš produktivní.

Pozoruhodné ovšem je, že vláda má sice v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, ale zároveň působí dojmem naprosté nestability. Těžiště politického života neleží v ústavních institucích, ale ve veřejných skandálech. Nejprve vysoký úředník ministerstva školství dost masivně urazí předsedu TOP09. Strana žádá jeho odchod z funkce, případně (pokud ho ministr nevyhodí) odvolání ministra. Ministři z TOP09 odmítnou chodit na její schůze, dokud jim nebude vyhověno. Pak ministr školství úředníka z funkce odvolá a jinou mu nadělí. A všichni to považují za rozumný kompromis.

Nato se iniciativy chopí premiér a prosadí ve vládě proti hlasům TOP09 zřízení funkce „státního tajemníka pro evropské záležitosti“. Tím se vytváří další místo pro generování zahraniční politiky (ke dvěma už existujícím, k ministerstvu zahraničí a prezidentovi). Jde očividně o odvetu vůči koaličnímu partnerovi, navíc na evropskou politiku má TOP09 poněkud jiný názor než ODS, takže nyní může vypuknout otevřená vnitrokoaliční válka.

Kapitola sama pro sebe jsou iniciativy pana prezidenta: v rozhovoru pro Právo nepřímo označí Řeky za lenochy, s tím, že je to sice jejich věc, ale pak nesmějí chtít měnovou unii s Německem. To je názor leckde v Evropě dosti běžný, ale nikde s ním dosud nevystoupila hlava státu. Pan prezident je zjevně spokojen, nemluvil jen tak do větru, protože řecký premiér se urazil. Ministr zahraničí, aby nezůstal pozadu, podepíše jakési prohlášení proti porušování lidských práv na Ukrajině. Mezi deseti signatáři je jediným aktivním politikem. Formálně vzato dělá vlastně totéž co Klaus v případě Řecka.

A poslední aktivita: včera večer vystoupil prezident v ČT a pochválil Věci veřejné, přesněji řečeno neformálního lídra strany Bártu a ministra školství Dobeše. Tím jen potvrdil, kdo jde jeho želízkem v ohni v nynější vládní koalici.

Problém naší politické scény je, že tu máme nějak moc opozic. Nejen tu skutečnou v Poslanecké sněmovně, co chodí na schůze s transparenty, ale ve vládě TOP09, která soupeří s ODS o punc pravého konzervatismu. V opozici k této opozici jsou pak Věci veřejné, součást neformálního hradního bloku, jehož hlavou je prezident Klaus. Z vládní koalice tak zbývá jen ODS, a to ještě ne celá. Navíc premiér by se rád přitulil k prezidentovi, ten mu to zatím nechce dovolit.

Máme dnes zcela jedinečné politické uspořádání. Bohužel je ale příliš originální na to, aby mohlo být trvale funkční.

lidovky.cz 2. září 2011