Chladné přivítání

Václav Klaus a globální oteplování je kapitola sama pro sebe. Nejde jen o názor, ale taky o jeho poměrně útočnou prezentaci. Prezident sklízí úspěchy, o něž není moc co stát, a občas dokáže přimět své oponenty k tomu, aby s ním soutěžili o bobříka „kontroverznosti“, jak zní oblíbený výraz.

Tak například: prezident se koncem července chystá na neoficiální návštěvu Austrálie. Dostal pozvání od tamního Ústavu pro veřejné záležitosti, aby pronesl v několika australských městech přednášky na téma „současné hrozby, které pro lidskou svobodu a přirozený hospodářský růst představují ideologie vystavěné na vyvolávání strachu před dopady tzv. klimatických změn“ (cituji z prezidentových internetových stránek).

Na chystanou návštěvu reagoval už minulý měsíc nikoli nevýznamný australský list The Australian. A uvedl mj., že podle svých vlastních slov se s Klausem nehodlají setkat ani australská premiérka, ani premiéři států Viktoria a Západní Austrálie, v nichž bude premiér vystupovat. Prý chystají Klausovi „chladné přivítání“ kvůli jeho názorům ohledně klimatických změn.

Zarážející jsou na tom dvě věci: za prvé, Klaus přijíždí do Austrálie prezentovat své názory. Ty názory mohou být mylné, ale v duchu všeobecné kultury, tradující se někdy od osvícenství (kterou nepochybně s Australany sdílíme a nepochybuji o tom, že oni jsou v tom dál než my), je legitimním způsobem, jak je prověřit, veřejná diskuse (a ne politická ostrakizace).

A za druhé: nejde jistě o státní návštěvu, ale to neznamená, že Klaus během ní přestává být řádně zvoleným prezidentem ČR. Prohlášení australských politiků jsou chtě nechtě urážlivé vůči naší zemi. Nikdo nenutí paní premiérku Gillardovou ani další australské politiky, aby se s Klausem setkávali nebo aby s ním snad polemizovali, ale nikdo je taky nenutí mu za jeho názory chystat „chladné přijetí“, resp. to dokonce vytrubovat v novinách. Je mi líto, ale připadá mi to neslušné.

Zdá se, že celá debata o globálním oteplování je postavená tak nějak „nakřivo“. Je v ní jakýsi chiliastický fanatismus (jak jsem se dozvěděl z téhož australského listu, přirovnávají se diskutéři v zápalu boje k Hitlerovi, zatím se však za to ještě omlouvají). Jde přece o věcný problém, který by se neměl ideologizovat nebo dokonce politizovat. Což se v tomto případě stalo. Je to detail, ale ne úplně nepodstatný.

lidovky.cz, 4. července 2011