Tak to by snad už stačilo

Včerejší jednání K9 bylo nakonec z iniciativy TOP09 předčasně ukončeno. ODS se s topkou solidarizovala (je pozoruhodné, že se dokážou aspoň na něčem dohodnout). Následovaly dvě oddělené tiskové konference: Samostatná Věcí veřejných a společná dvou zbývajících koaličních partnerů.

ODS a TOP09 se domnívají, že další jednání nemá smysl, ale koaliční smlouva je platná a trvá. Věci veřejné naopak prohlašují, že pokud nedojde honem honem k dohodě, 30. června koalice končí, ale jednání budou pokračovat „v režimu vypovězení koaliční smlouvy“.

Tváří v tvář této druhé, strašlivé možnosti (jen těžko se zbavuji podezření, že ODS a TOP09 jsou schopny na ni přistoupit) považuji za potřebné učinit jakousi kratičkou bilanci vládnutí v ČR po květnových volbách 2010.

Volby na první pohled skončily triumfálním vítězstvím „pravého středu“. Jenže od té doby se čím dál tím víc ukazuje, že prohráli všichni, od Paroubka po Nečase, a že to, co se jevilo jako triumf, byl ve skutečnosti jen ještě hlubší rozvrat, než to, co předcházelo. Vítězství je plod tvrdé politické práce, a ta tu nebyla; sám od sebe vzniká jen průšvih. Vzniklá koalice od počátku projevovala totální nedostatek loajality a neschopnosti se dohodnout i na technických věcech vládnutí, a zároveň mimořádnou schopnost partnerů jít si navzájem po krku. Tak se postupně podařilo odpálit ministra Drobila (o podílu VV lze jen spekulovat), zdiskreditovat ministra Vondru (o podílu TOP09 a jmenovitě ministra Kalouska lze taky jen spekulovat, jen o něco lépe než v předchozím případě) a nakonec VV a jejich lídra Bártu (zde nechtě, ale mocně spolupůsobili sami odpalovaní). Tím se zároveň povedlo přesvědčit veřejnost, že vládní reformy, které s tímto všeobecným podraznictvím neměly mnoho společného, vedou zemi do záhuby. Opozice a její obrněná pěst, postkomunistické odbory, se ani nemusely moc snažit, surfovaly pouze na tsunami, kterou obratně vyvolala vládní koalice s nejdrtivější většinou od vzniku ČR.

Zbývá zmínit roli veřejnosti (tj. nás všech) na tomto marasmu. Předvolební kampaň nakonec ovládlo přesvědčení, že je třeba vyměnit stávající politiky za lepší. Vhodným prostředkem bylo kroužkování kandidátek odzadu. Tím z politiky sice vypadli ti, co tam byli dřív, ale vypadá to, že ti, co je nahradili, jsou ještě horší. Větší blbost si zatím vymyslili jen ve Španělsku, ale zatím se jim ji rozdíl od nás nepodařilo realizovat. Že politiku musíme dělat všichni, sice věděli naši předkové (od Havlíčka po Masaryka), ale my to už zapomněli.

Pokud se teď uskuteční malá koalice ODS a TOP09 s kudlou VV v zádech, bude to ještě horší, než současný stav, a to je co říci. VV na tom nevydělá (není jí už pomoci a je to dobře, je to zrůdný květ masového populistického šílenství z let 2009 - 2010) a TOP909 a ODS to odnesou. Bude pokračovat stav, kdy koalice – pacient ještě fyzicky žije, ale jen díky tomu, že „všechny přístroje pracují normálně“. Naproti tomu přirozené řešení je jenom jedno: přiznat, že koalice zkrachovala, a přistoupit v dohodě s ČSSD na předčasné volby. Středopravé strany čeká sice porážka, ale nikoli zkáza (zkáza čeká jen VV, a to je velmi dobře). Každým dnem, kterým se předčasné volby odkládají, jsou ovšem zkáze bližší i větší koaliční strany. Kdo by chtěl zachránit svůj život, ztratí jej.

lidovky.cz 27. června 2011