Stávkování versus oslavy v Hulvátově

Prezident Klaus slaví tento týden sedmdesátiny. Při té příležitosti pořádá mj. slavnostní setkání s velvyslanci akreditovanými v ČR a dále setkání s ústavními činiteli a představiteli veřejného života. Obojí Setkání připadlo shodou okolností na čtvrtek (prezident slaví v neděli). Na čtvrtek připadla shodou okolností přesunutá blokační stávka. A do třetice všeho dobrého a hlavně zlého, prezident se o chystané stávce vyjádřil, a to velmi kriticky (s jeho názorem v podstatě souhlasím, jen řeči o říkáni nashledanou bych si byl na jeho místě odpustil jako člověk, jemuž se v předlistopadové minulosti občas nashledanou říkalo a má pocit, že to se nedělá). Na názor má jako každý člověk u nás právo, zvlášť v tak zásadní věci, jako je konflikt mezi vládou a opozicí, kde roli úderné síly opozice hrají odbory.

Předseda ČSSD Sobotka sdělil, že se kvůli prezidentovu vyjádření ze setkání omluvil. Lidsky to chápu, méně to, že k tomu vyzval i ostatní představitele ČSSD. Ještě méně chápu paní Orgoníkovou, která k bojkotu setkání vyzvala hejtmany z řad ČSSD (tj. v podstatě všechny). Podotýkám, že paní Orgoníková žádnou hejtmankou není, a „vrchní hejtman“ Hašek její výzvu odmítl, byť i jen velmi zdrženlivě. A nad vyjádřením některých odborových aprátčíků a jejich chystanými akcemi zůstává rozum stát.

V rámci „blokády papalášů“ se chystá taky pochod na Hrad. Známý odborový boss Dušek k tomu řekl: „My zase přijdeme říct nashledanou jemu (Klausovi). Klaus je hlavní viník současného marasmu, rozhodně ho nemůžeme při blokádě vynechat… docela bych mu to (tj. to, aby se díky blokádě na Hrad nikdo nedostal) přál, za ty výroky vůči stávkujícím.“

Zde je třeba upozornit, že Klaus není „jen“ politik, vůči němuž je opozice v opozici. Klaus je řádně zvolený nejvyšší ústavní činitel ČR. Odbory se nakonec po jistém úsilí rozhodly respektovat předběžné rozhodnutí pražského městského soudu, i když s ním nesouhlasily. Rozhodnutí je z formálního hlediska sporné, ale jen díky tomu, že v právním řádu panuje ve věci stávkování džungle. Daly najevo, že s vypětím vůle respektují ještě státní řád a právní rámec státu a aspoň prozatím ho nechtějí revoluční cestou zbourat. Akce vůči hlavě státu jsou ovšem hulvátstvím a směřují, byť i méně nápadně, stejným směrem, kterým by směřovalo nerespektování soudního rozhodnutí.

V MFD dnes ironicky napsali, že to, co čeká Klause, vlastně neměla ani Margaret Tatacherová, jeho velký vzor, aby jí stávkující horníci napochodovali překazit narozeninovou party na Downing Street. Příměr není úplně přesný, ve skutečnosti je situace více podobná tomu, kdyby přišli blokovat Buckinghamský palác v den oslavy královniných narozenin. Ale budiž: stejně to neudělali. A proč? Protože Velká Británie není žádný Hulvátov.

lidovky.cz 15. června 2011