ARCHIV

Prodaná Nova

(dramatický příběh o dvou dějstvích, třetí se připravuje)

Případ sporu o televizi Nova nabyl v posledních dnech zcela nové podoby. Dramatická story je í obohacena o další jednání, přičemž na obzoru už je třetí a závěrečné.

Zrekapitulujme nejprve stručně děj jednání prvního, o němž jsme už psali. Vladimír Železný zatoužil pořídit si soukromou televizi. Jeho konexe mu umožňovaly získat licenci, neměl však kapitál potřebný k odstartování náročného projektu. Proto se spojil s americkou společností CME, která měla peníze, ale díky cizáckému původu nemohla, přesněji řečeno nesměla být vlastníkem licence. Na tomto základě se rozvinula oboustranně prospěšná spolupráce. Když televize stála na vlastních nohou a mohutně vydělávala, Vladimír Železný se svého partnera zbavil, už ho nepotřeboval. Partner zažaloval Českou republiku, že nedostatečně ochránila jeho investice, a spor pochopitelně a po právu vyhrál. ČR vysolila Američanům deset miliard korun, jak se říká „z kapes daňových poplatníků“. Každý občan ČR od nemluvňat po starce nad hrobem přispěl panu Železnému na jeho televizní podnikání finančním darem 1000,- Kč. Pan Železný vybíral, jako se kdysi vybíralo na Národní divadlo, pouze s tím rozdílem, že si toho tentokrát nikdo z dárců nestačil včas všimnout. Proto by nad vchodem do provozní budovy Novy na Barrandově měl zářit zlatým písmem vyvedený nápis „Národ sobě“.

Tak to vypadalo ještě před několika měsíci. Nyní je ale všechno jinak.

Vyhranou arbitráží případ Nova pro CME neskončil: hodlala uplatnit další nároky. Vládní koalice, nenakloněná Železnému (který má exkluzivní vztahy s ODS) ukázala, že se dokáže udržet v sedle. Proti majiteli Novy probíhá rozsáhlé soudní řízení. Jeho pozice se stala vratkou, posléze neudržitelnou. A tak do CET21 (provozovatel TV Nova a vlastník licence) vstoupila jako rozhodující činitel česká společnost PPF: spolu s Jiřím Šmejcem, který Železnému pomohl při restartu na Barrandově, dostala Novu pod kontrolu. Železného post ředitele TV Nova se postupně formalizoval, nakonec byl z místa odvolán. Mezitím získal jako odškodné senátorské křeslo (ODS mu pomohla tím, že v jeho volebním obvodě nepostavila protikandidáta).

To však ještě není všechno. Nyní PPF odkoupily od CME za slušnou sumu někdejší servisní organizaci TV Nova ČNTS. Mezi ČNTS a CET21 měla proběhnout další arbitráž –na první pohled by se zdálo, že je nyní zbytečná. Jenomže jen na první pohled.

Vlastníkem ČNTS je nyní PPF. Vlastníkem CET21 je PPF a pan Šmejc. Pokud tedy ČNTS arbitráž vyhraje, nebude PPF platit sama sobě nic, kdežto pana Šmejce oholí. Vzhledem k tomu, že prý jeho možnosti jsou podstatně skromnější než možnosti PPF, znamená to ve svých důsledcích, že o podíl v CET21 přijde. Výlučným vlastníkem bude PPF.

Ani to ale ještě zdaleka není všechno. PPF se při koupi ČNTS zavázaly, že při dalším případném prodeji TV Nova bude mít předkupní právo CME. CME se zavázala, že se v příštích dvou letech nebude angažovat na českém mediálním trhu. To znamená, že zůstane zdravě hladová. A PPF už při koupi podílu v CET21 přiznaly, že jejich záměrem je TV Nova postavit na nohy a pak se ziskem prodat. Teď mluví o časovém rozmezí 2 – 4 roky.

Na obzoru je tedy třetí a závěrečné jednání: za dva roky koupí CME od PPF televizi Nova, která se tak vrátí původnímu a faktickému vlastníkovi. Předpokládám, že ji koupí za těch deset miliard, které vysoudila na České republice. Zlatý nápis „Národ sobě“ se z budovy TV Nova přestěhuje na průčelí ústředního sídla PPF. Před ním pak bude vztyčen bronzový pomník senátora Železného, který celý obchod inicioval.

Celý sujet na první pohled připomíná děj české národní opery Prodaná nevěsta: CME prodala oklikou TV Nova sama sobě. O roli Kecala se podělili senátor Železný a český stát. To je ale vůči Američanům nespravedlivé. Spíš se ČR (a zatím v menší míře i senátor Železný) přesvědčili, že fixlovat se nevyplácí a že národovecké hrátky s „rodinným stříbrem“, které se nesmí dostat do cizích rukou, mohou vést ke katastrofickým důsledkům.

Příběh má mohutný dramatický náboj. Zdá se, že gründerská epocha českého postkomunistického podnikání čeká na svého autora. Měl by to být autor absurdních dramat a pomohl by českému člověku pochopit, kam zmizely peníze, které mu momentálně chybějí v peněžence.

11. října 2003