Premiér – komentátor

Činnost aktivního politika (zvláště čelného) a politického komentátora jsou na první pohled a zcela zjevně neslučitelné. Komentátor by měl být nezávislý na praktické politice, jinak se z něj stává politický lobbyista. To samozřejmě omezuje přísun informací o tom, co se děje za zavřenými dveřmi stranických sekretariátů, i možnost ovlivnit praktické politiky při jejich každodenním konání. Musí se spokojit s tím, že se mu občas podaří učinit některé věci pro určitý okruh čtenářů jasnějšími.

Čelný politik má přímou a bezprostřední možnost utvářet a a měnit každodenní politiku. Vyžaduje to nejen akceschopnost, ale taky zdrženlivost a trpělivost. Výkonný politik musí leccos odložit, zamlčet a skousnout, jeho možnosti popsat problém, jehož je přímým účastníkem, jsou omezené a výsledky takové činnosti nepříliš věrohodné.

S nástupem premiéra a lídra ODS Nečase do čelné pozice v české politice bylo spojeno mnoho nadějí. Faktický volební úspěch se je zdál potvrzovat. Bohužel se ukázalo, že česká vláda s největší většinou v Poslanecké sněmovně, jaká tu kdy byla, je labilnější než ta Topolánkova, takže člověku nezbývá než dodatečně ocenit akrobatické schopnosti expremiéra udržet se tři roky u vesla. Nečas nejprve bez velkého boje vydal ministerstvo vnitra do rukou nejpodezřelejšího a nejslabšího koaličního partnera. Dostal se do vleklého konfliktu s faktickým lídrem TOP09 Kalouskem, s nímž Topolánek dokázal idylicky vyjít (pravda, tenkrát šlo Kalouskovi spíš o politické přežití). V poslední době musí čelit dvěma problémům, které se přímo dotýkají jeho pozice: kauze Promopro, která ohrožuje jeho klíčového spojence v ODS Vondru, a teď nově i faktickému vykopnutí šéfa protikorupční policie Vrby (vykopnutí se děje formou rezignace, protože jinak to nejde). Vrba poskytl údajně Nečasovi citlivé informace z vyšetřování kazy Michálek, že se dostaly na veřejnost (jde o kontakt Michálka s ministrem Johnem), bylo velmi prospěšné pro veřejnou informovanost o věci. Je těžké zbavit se dojmu, že v případě Vrby jde o akt politické odvety, a že případ Promopro má asi nějaký věcný základ, ale taky politické pozadí.

Ministr Nečas rozhořčeně protestuje: „Kalousek hrubě ovlivňuje Vondrovu kauzu“, zapomíná, že ve věci není soudcem ani vyšetřovatelem. Výkop (formou rezignace) Libora Vrby je chyba, není to pozitivní zpráva, každý šéf potřebuje několik let na to, aby mohly přijít slušné výsledky. A všeobecně, v tom, co se děje v rámci policie, nevidí zatím nic, co by přispělo ke zkvalitnění její práce.

Toto mediální naříkání vzbuzuje u pozorovatele pocit premiérovy bezmocnosti. Nervozita zřejmě vládne i ve vyšších patrech ODS. Je pochopitelná a dílčí Nečasův úspěch (zabránil zřejmě ministru Dobešovi jmenovat náměstkem člověka s extremistickou minulostí, a kdoví, zda jen minulostí) je skrovný, ministr má problémy i ve vlastní straně.

Takže otázka zní: je premiér Nečas spasitelem ODS (jak to vypadalo na začátku), nebo jen dovršitelem její zkázy?

lidovky.cz 25. února 2011