 |
||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
7.2.-12.2. 2011 |
Polemika ohledně protestu nemocničních lékařů II.Vážený pane Doležale, posílám Vám trochu obsáhlejší příspěvek do polemiky k odchodům lékařů. S pozdravem Zábojník Vážený pane, Váš příspěvek je článek, a já v Událostech, které jsou mé internetové stránky, tisknu až na nepatrné výjimky (tedy na texty, s nimiž souhlasím natolik, že je mohu považovat skoro za své vlastní, což bohužel není Váš případ) jen články svoje. Taky „polemika k odchodům lékařů“ vznikla jen tak, že jsem dal dohromady články čtenářů k tomu tématu a opatřil je svými poznámkami (což běžně dělám v rubrice Moji čtenáři mi píší). Myslím, že je v ČR sousta médií, zejména těch, které spravují nemocniční lékaři a jejich PR agentury, které Vám Váš text ráda uveřejní. S pozdravem Bohumil Doležal.
Pane Doležale přeji hezký den, Jenom poznámka k Vaší citaci : Takže k odpovědi ministra Hegera mi nezbývá než podotknout: milý pane ministře, Vy se tragicky mýlíte. My všichni, co jsme to podepsali, nemusíme nést odpovědnost, protože žádný rukojmí nemusí nést odpovědnost. My totiž sedíme v tom autobuse, o kterém mluvíte, všichni jsme pacienti, buď potenciální (to je taky pacient) a mnoho z nás i skuteční. Snad si tedy zasloužíme, aby i náš názor byl brán tak trochu vážně. Nátlakové lobbyistické skupině se nemá ustupovat - Tím nemyslím ani nemocniční lékaře obecně, ani ty 4000 z nich, co se rozhodli odejít, ale jen a výlučně ty, co tu hnusnou akci spunktovali. Lidové noviny 8. února 2011 Opět mám pocit, že Vaše srovnání s konkrétní situací lékařů kulhá. Opravdu si myslíte, že si rukojmí v autobuse si přejí, aby se je jejich únosci nevyjednávalo. Netroufám si odhadnout, kolik takových zásadových rukojmí v autobuse bude. Ve Vaší petici se mluví o skupině zaměstnanců, která má z povahy své profese značnou moc brát si nezúčastněné spoluobčany za rukojmí a vydírá celou společnost. Teď píšete, že Tím nemyslím ani nemocniční lékaře obecně, ani ty 4000 z nich, co se rozhodli odejít, ale jen a výlučně ty, co tu hnusnou akci spunktovali. Ve vší zdvořilosti neprotiřečíte si trochu. ?? Vy opravdu natolik důvěřuje vládě, že kdyby se řídila Vaší peticí a poslechla Vás a s lékaři nejednala a lékaři skutečně zůstali doma, že Vám i dalším pacientům zajistí péči ?? Já tedy ne. Tím, že někdo, podepíše deklaraci krizový stav řešit, se nic neřeší. Zřízením krizových linek (budou pořád obsazené) se taky moc nevyřeší a papírové plány v nemocnicích, jak dva lékaři se budou střídat po 24 hodinových službách toho asi moc nevyřeší. Řekl bych že Vaše výzva k vládě neustupovat a nejednat je s ohledem na možnosti a schopnosti vlády v této konkrétní situaci značně kontraproduktivní. Víte, dle mého názoru by si Vláda měla ujasnit situaci a měla by postupovat jasně, ale nevím jestli nechce nebo nemůže nebo to neumí, neb ministerstva mají hlavně bohatou praxi se "správným" "přerozdělováním" státních peněz a nikoliv se situacemi, kdy jsou potřeba schopnosti a ne pouze členství ve straně. 1. Měla by říci : Odchody lékařů nám vadí nebo nevadí a říci proč. Tečka. 2. Budeme jednat nebo nebudeme jednat a říci proč. Tečka. 3. Jsme po odchodu lékařů schopni zajisti zdravotní, ať akutní nebo stálou. Ano nebo ne a říci proč. 4. Jestliže nejsme schopni péči zajistit a bez protestující lékařů se neobejdeme, pak přistoupíme na všechny jejich požadavky nebo se s nimi dohodneme tak, aby stáhli výpovědi. Tečka. 5. Jestliže jsme schopni péči zajistit a lékaře nepotřebujeme, tak milý občane zůstaň v klidu. My péči zajistíme tak a tak. Jasné stanovisko ani k jednomu bodu jsem zatím nezaregistroval. Ještě jednu poznámku k postoji veřejnosti. Média i Vy argumentujete tím, že akce Děkujeme odcházíme nemá podporu veřejnosti. Z počátku měla, teď nemá. Jak se blíží 1.3.2011 v lidech vzrůstá strach z toho, kdo je ošetří, když budou péči potřebovat. Strach budí frustraci a frustrace agresi. Mají dvě možnosti na koho svůj strach přenést. Vládu nebo lékaře. A teď nastoupí agentury pro výzkum veřejného mínění. V tomto případě velmi záleží jaká otázka je položena. Výsledky vymyšlených otázek jsem si vymyslel. 1. Souhlasíte s v obecné rovině s požadavky nemocničních lékařů na lepší pracovní a platové podmínky - Ano 60%, ne 40% 2. Souhlasíte s požadavky nemocničních lékařů na lepší pracovní platové podmínky a s tím, že hrozí odchodem z nemocnic, a tedy, že Vám nedostane péče Ano 5% ne 95% 3. Souhlasíte s tím, aby lékaři odešli z nemocnic a nechali pacienty a miminka v inkubátorech bez péče Ano 2% Ne 98% 4. Souhlasíte s tvrdým postojem vlády, že s vyděrači se nejedná Ano 80% ne 20% 5. Souhlasíte s tvrdým postojem vlády, že s vyděrači se nejedná, i když to ve svém důsledku může znamenat, že nedostanete zdravotní péči, když jí budete potřebovat. Ano 20% ne 80% atd. Chci tím říci, že dokud nebudou u zveřejněných průzkumů zveřejněny i otázky, na které respondenti odpovídali, nelze je v tomto konkrétním případě brát za bernou minci. A že v tom není žádná manipulace, po zkušenostech s našimi agenturami nevěřím. U volebních preferencí není takový prostor pro manipulaci, jako v tomto případě. Mějte moc hezky. S pozdravem Za prvé: nenapsal jsem, že si rukojmí nepřejí, aby se s únosci vyjednávalo (je pozoruhodné, jak přistupujete na tu „teroristickou“ paralelu, je totiž velmi přesná, opravdu jde ze strany nátlakových skupin nemocničních lékařů o jakousi formu terorismu, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu), ale že rukojmí nenesou žádnou odpovědnost za to, co se bude dít, protože jsou to rukojmí. A moje stanovisko je, že teroristům se neustupuje (a´t už jde o arabské nebo jiné), protože ustupování teroristům podněcuje teroristické chutě a utvrzuje potenciální teroristy v tom, že terorismus se vyplácí. Pokud jde o průzkumy veřejného mínění, dám spíš na ty skutečné než na ty vymyšlené. Navíc otázka „souhlasíte s tvrdým postojem vlády, i když to ve svém důsledku může znamenat, že se vám nedostane zdravotní péče, i když ji zrovna budete potřebovat“, mohu jen říci: každý lékař, který by mi tu péči buď odmítl nebo navodil úmyslně situaci, aby se mi jí nedostalo, by u mne byl podlé prase. Taky ale nemusíme zůstávat u průzkumů veřejného mínění, omezených na pár set, maximálně jeden-dva tisíce respondentů. Byly tu dvě petice, jedna podporovala nemocniční lékaře, druhá (na níž jsem se trochu podílel) je kritizovala. Ačkoli ta druhá začla minimálně o týden později a neměli jsme k dispozici PR agenturu, během týdne počtem podpisů dohonila a o něco (ne o mnoho) předstihla tu první. Počet signatářů v obou případech převýšil třicet tisíc, text byl bohatší než pouhé otázky průzkumu. Není možné se popřád vymlouvat na manipulaci. Zdraví Doležal
DOLEŽAL: Oni se tím ještě chlubí!
Vážený pane Doležale, Zdá se mi, že jak se blíží 1.3.2011 je Váš slovník čím dál tím více agresivnější. Váš poslední komentář už nepřipomíná Rudé právo blahé paměti, ale je to Rudé právo blahé paměti. Vůbec Vás nemíním tímto konstatováním urazit. Mám velkou úctu k Vašemu životu a Vašim životním postojům, ale k mé velké lítosti to tak cítím. S pozdravem a veškerou úctou Ing.Zábojník Upřímně řečeno, mýlil jsem se. Pro nějakou velkou smířlivost tu není prostor, na hrubý pytel hrubá záplata. Za tento omyl se omlouvám, už se ho nedopustím. Ale: nemluvil jsem (jednou, na začátku, v rozhovoru pro Parlamerntní listy) o syčácích, ale o syčáctví. Syčáctví se může dopustit ve vypjaté situaci i slušný člověk, je třeba mu to ovšem v jeho vlastním zájmu na rovinu říci. Taky jsem nenapsal, že ti, co se akce účastní, jsou gangsteři, ale že to, co dělají, jsou manýry zločineckého gangu. To je prosím rozdíl, a velký : zase – člověk nebo skupina může mít manýry zločineckého gangu, aniž by takovým gangem byla, a čím dřív se jí to řekne, tím větší je naděje, že se skutečným gangem nestane. A za podstatné považuji, že za tu hanebnou akci nesou zodpovědnost všichni, kdo se na ní zúčastnili, a je to nutné vždy znovu a pořád dokola opakovat, i když, to připouštím, odpovědnost organizátorů je podstatně větší než těch, co jim z hlouposti a chtivosti naletěli. Zdraví Doležal
S pozdravem Zábojník Děkuji za zaslaný článek, se zájmem jsem si ho přečetl. Podotýkám, že reaguje na to, co jsem napsal v článku pro lidovky.cz: „Hlavní odpovědnost za akci, která, řekl bych, nemá v dějinách světové lékařské péče obdoby (pokud někdo obdobu zná, nechť ji uvede) nesou samozřejmě organizátoři.“ Napsal jsem, že o žádné takové akci nevím, a pokud někdo ví, tak a´t ji uvede. Což jste učinil. Ze zprávy bohužel není jasné, jaká je struktura vlastnických vztahů v polském zdravotnictví, zda byla akce organizovaná celostátně tak, že ochromí zdravotní systém najednou v celé zemi (to jde jen tam, kde jsou nemocnice v podstatě státně monopolní organizace, jako je tomu u nás). Ujišťuji Vás, že kdyby u nás byly nemocnice úplně privatizované, stávky by mne nezajímaly, protože by to byl problém mezi majiteli a zaměstnanci, státu by do toho nic nebylo, nemělo by to charakter obecného ohrožení a platové požadavky i dosažené výsledky by byly podstatně skromnější. Polsko mi taky nepřipadá zrovna reprezentativní příklad, je to hmotně i morálně devastovaná postkomunistická země , úplně stejně jako ČR. A co považuju za hlavní: i kdyby to v Polsku mělo tentýž charakter jako u nás, znamenalo by to jen, že jde o stejné hromadně organizované vydírání s rysy terorismu jako u nás. A to je, s prominutím, prasárna, a to i tenkrát, kdyby to dělal celý svět. Rozhodně takové chování v jedné zemi neznamená, že se to smí i v druhé, případně na celém světě, nýbrž že se v obou zemích účastníci takové akce chovají jako čuńata. A když se někdo chová jako čuně, nezakládá to legitimitu takového chování pro druhého, tj., že když se jeden chová jako čuně, může se tak chovat i druhý. Zdraví Doležal
Zdravím Vás Zdraví Petr Zapomněl jste napsat MUDr. Pokud je to proto, že se momentálně za ten titul stydíte, považoval bych to za pozitivní. Doležal.
Vážený pane Doležale, Musím Vám složit poklonu, jak tomu všemu perfektně rozumíte, jistě máte přesnou představu o práci nemocničních lékařů. A závidím Vám Váš neochvějný jistě ten jedině správný postoj k problému. Jste jedním z důvodů, proč LN nebudu číst. S přáním pevného zdraví, abyste nepotřeboval služby zločineckých gangů v nemocnicích MUDr. Lukáš Smolej, Ph.D. Milý pane, vůbec netvrdím, že „všemu perfektně rozumím“, ale za těch sedmdesát jedna let, co žiju v Česku, jsem se naučil rozumět docela elementární a zcela neodborné věci: tj. že nestydaté a amorální vydírání slabých a bezbranných lidí mohutnou skupinou, která má k dispozici monopol (nemocniční péče) je svinstvo. Připadá mi to odporné a zbabělé. To je morálka, kterou se naučí každý malý kluk, a zapomene ji např. tenkrát, když mu kyne mohutný hmotný prospěch. Pořád doufám, že v případě nemocničních lékařů, tedy aspoň některých, je ta amnézie přechodná. Že tak znamenitá osobnost jako vy nebude LN číst, je pro ty noviny jistě velká rána. Mně to ale zase až tak nevadí. A konečně závěr vašeho dopisu, „S přáním pevného zdraví, abyste nepotřeboval služby zločineckých gangů v nemocnicích“ považuju za vyhrožování, ovšemže v tom nejlepším slova smyslu. Vede pro Vás pan Hrabovský už i kartotéku kverulantů určených k eutanázii? To snad ne, že. Doležal
Mám 50 let, jse z rodiny kompletně komunistfree která byla postižena především kolektivizací a měnovou reformou. Jsem výrazně pravicově laděný člověk, pracoval jsem v 90 letech v JAR a aniž jsem musel, za rok jsem se vrátil. Objel jsem na krátkodobých pobytech celou zdravotnickou evropu a část světa. Dnes jsem šéf ortopedie v Přerově. Plně s Vaším názorem na drsnost kampaně a na nemístnost přirovnání s chartou souhlasím. Ono pokud si ale pamatuji, tak to přirovnání bylo na podobnou denunciační kampaň a to zase je bohužel docela pravda. Taky drsnost kampaně pro mne ještě v prosinci naprosto nepřijatelná dnes naprosto lživým postupem státu velmi pobledla. Také pocit, že se jedná o akci čssd- podobně. Vím , že není univerzální pravda, ale možná by jste si mohl přečíst níže uvedený článek, aby jste mohl srovnat dohledatelná fakta s mediální kampaní. Pak snad suďte. článek Se zájmem jsem si přečetl zaslaný text. Především musím podotknout, že se ke mně dostal omylem, nejsem ministr Heger. Za druhé, má zásadní výhrada k celé akci „Náš exodus,. váš exitus“ není odborná, nýbrž laická: považuji ji za amorální a vyděračskou: tlačí na pacienty (pokud nám vláda nepřidá, odejdeme a vy možná chcípnete, řeči, že nejde jen o peníze, jsou pokrytectví, o peníze jde taky a na neposledním místě) a zároveň na vládu (to, co se stane, až odejdeme, není naše vina, ale vaše vina, protože jste nám nevyhověli). To jsou křovácké manýry a nelze před nimi ustupovat. Zdraví Doležal
DOLEŽAL: S MUDr. Kubkem je legrace Rozhovor s p.Kubkem a paní Drtinovou viz níže. Milan Kubek: Já jsem viděl v tom šotu slova pana prezidenta Klause a poprosil bych
všechny občany: Chovejte se slušně ke svým lékařům. Neurážejte nás, nikdy
nevíte, kdy nás budete potřebovat a nezlobte se, pan prezident Klaus vám v
nouzi nepomůže.
moderátorka Daniela Drtinová: Pane prezidente, nezlobte se, to už hraničí i s výhrůžkou směrem k
pacientům...
Milan Kubek: To není výhrůžka, to je jenom prosba, protože žádná skupina občanů od dob
Charty 77 nebyla vystavena takové dehonestační kampani jako lékaři. V dané
situaci lékaři bojují za svá práva...
moderátorka Daniela Drtinová: Ale zavíráni a pronásledováni nejste.
Milan Kubek: Zatím ne, ale trestní oznámení už padají. Bojujeme za to, aby byly
dodržovány zákony ve zdravotnictví. Charta 77 také bojovala za to, aby byly
dodržovány zákony, které tehdy v Československu platily.
Autor: Alena Hechtová v úvodu svého článku tvrdí, že že lékaři jsou
nejpronásledovanější skupinou občanů od dob Charty 77, a proto musí bojovat
za svá práva. Odkud to z toho rozhovoru vyčetla, to opravdu nevím.
P.Kubek pouze řekl, že lékaři jsou ve sdělovacích prostředcích vystaveni dehonestační kampani jako Charta 1977. Tečka. A to je pravda. Opravdu se od do roku 1977 nepamatuji, že by byl někdo v tisku označován za vyděrače, lumpy, lůzu, syčáky a gangstry. Opakuji své stanovisko. Vaše názory respektuji , ale Váš slovník a účelové překrucování řečeného je pro mě nepřijatelené. Vaše slova : S veškerou úctou. Ing.Zábojník Ústí nad Labem Za prvé: z toho, co citujete, jasně vyplývá, že pan Kubek vyhrožoval a paní Drtinová ho na to výslovně upozornila. Jestliže pak mluvil o „prosbě“, je to jen dodatečné a žehlení toho, co řekl předtím, na tom, co řekl před tím, to nemění ani čárečku. Vyhrožoval, a basta.
Jasně. Pracujte zadarmo, bez sobot a nedělí volna, s řediteli nemocnic, kteří jsou politické figury a přinejlepším neumějí řídit nemocnice . A´t bohatnou farmaceutické firmy. Ať je plat lékaře stále stejný jako plat sádrokartonáře, nebo lakýrníka. Jaromíra Eismannová
přečetla jsem si pár Vašich komentářů na lidovkách a nedá mi nereagovat. Zaujala mě pasáž v článku Oni se tím ještě chlubí!, kde tvrdíte: "Hlavní odpovědnost za akci, která, řekl bych, nemá v dějinách světové lékařské péče obdoby (pokud někdo obdobu zná, nechť ji uvede) nesou samozřejmě organizátoři." Nevím, jestli ke své práci potřebujete aktivně hledat informace, anebo Vám stačí jen se ráno pořádně na...štvat, abyste ihned sáhnul po první okousané tužce a dal volný průchod svým emocím a dojmům. Udivuje mne, že jako komentátor - tak neochvějně přesvědčený o sprosťáctví odcházejících lékařů - jste si nedal ani tu nejmenší práci ověřit si, zda vůbec píšete pravdu. Jinak byste takovou větu nemohl napsat. Pro Vaši informaci. Je to článek o té samé formě protestu, kterou zažili Poláci v roce 2007. Mimochodem, polští lékaři tenkrát uspěli a vláda jim do 36 hodin po odchodu z nemocnic zvýšila platy ještě víc, než žádali. Další příklady - Belgie, Velká Británie, Rakousko (ano, i tam zdravotníci stávkovali za vyšší mzdy). Konkrétní odkazy nečekejte, tolik času nemám, abych dělala za Vás rešerše, pane Doležale. Udivuje mě arogance a bohorovnost s jakou vystupujete proti celé jedné profesní skupině. Po pravdě řečeno, nechápu to a skoro bych řekla, že je v tom něco osobního. Pokud je to tak, měl byste si zřejmě oprášit Etický kódex novináře. Zacituju z něj, v bodě 1, písmeno e, se praví: "...novinář je proto povinen neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti". Myslím, že jsem Vám explicitně dokázala, že jste se od té pravdy poněkud odchýlil. Jistě byste mohl oponovat, že jste přece použil neurčitou formulaci - řekl bych..., ale to si můžete nechat leda tak k soudu, který měří vinu na písmenka. Napsal jste evidentně nepravdu, protože jste si neověřil fakta. A že to bylo ze zaujatosti, to nevyvrátíte. Stačí si přečíst jenom titulky Vašich komentářů za poslední měsíc. A další pasáž z toho samého článku, která mě zaujala: "Jen na okraj podotýkám, že za prvé, pan profesor píše něco o "lživých slovech". Měl by tedy prokázat, že pan Kamberský si nejen neověřil údaje a to, co napsal není pravda (za což se ostatně už omluvil), ale že to udělal schválně. Pokud to neudělá, je třeba tento výrok pana prof. Laty brát jako projev nevychovanosti, jíž se, jak vidno, občas nevyhne ani univerzitní profesor." Prosím? Je snad nějaký rozdíl mezi tím, když si novinář neověří fakta a vypustí lež neúmyslně nebo když lže vědomě? Na papíře to přece vyjde nastejno! Ať vědomá lež nebo lhaní z lenosti - obojí je u novináře i komentátora neprofesionální a opovrženíhodné! Jestli má akce Děkujeme, odcházíme nějaký vedlejší efekt, tak je to rozhodně odhalení toho, jak pracují mnozí čeští novináři (čest výjimkám) i z těch médií, které se prsí tím, jak jsou seriózní. Jestli ke všem faktům a informacím přistupují stejně jako k protestu lékařů, tak jim nevěřím ani datum vydání. S pozdravem a úctou Opakuji jen, co jsem napsal k jednomu z výše uvedených dopisů: Podotýkám, že reaguje na to, co jsem napsal v článku pro lidovky.cz: „Hlavní odpovědnost za akci, která, řekl bych, nemá v dějinách světové lékařské péče obdoby (pokud někdo obdobu zná, nechť ji uvede) nesou samozřejmě organizátoři.“ Napsal jsem, že o žádné takové akci nevím, a pokud někdo ví, tak a´t ji uvede. Což jste učinil. Ze zprávy bohužel není jasné, jaká je struktura vlastnických vztahů v polském zdravotnictví, zda byla akce organizovaná celostátně tak, že ochromí zdravotní systém najednou v celé zemi (to jde jen tam, kde jsou nemocnice v podstatě státně monopolní organizace, jako je tomu u nás). Ujišťuji Vás, že kdyby u nás byly nemocnice úplně privatizované, stávky by mne nezajímaly, protože by to byl problém mezi majiteli a zaměstnanci, státu by do toho nic nebylo, nemělo by to charakter obecného ohrožení a platové požadavky i dosažené výsledky by byly podstatně skromnější. Polsko mi taky nepřipadá zrovna reprezentativní příklad, je to hmotně i morálně devastovaná postkomunistická země , úplně stejně jako ČR. A co považuju za hlavní: i kdyby to v Polsku mělo tentýž charakter jako u nás, znamenalo by to jen, že jde o stejné hromadně organizované vydírání s rysy terorismu jako u nás. A to je, s prominutím, prasárna, a to i tenkrát, kdyby to dělal celý svět. Rozhodně takové chování v jedné zemi neznamená, že se to smí i v druhé, případně na celém světě, nýbrž že se v obou zemích účastníci takové akce chovají jako čuńata. A když se někdo chová jako čuně, nezakládá to legitimitu takového chování pro druhého, tj., že když se jeden chová jako čuně, může se tak chovat i druhý.
|
|
|