Omluva, nebo výmluva?

S omlouváním máme v Česku potíže. Dopouštíme se při něm často školáckých chyb. Na některé z nich jsem před čtyřmi lety upozornil v článku, zveřejněném co by první lekce z omlouvání v Mladé frontě Dnes. Text byl tehdy věnován panu premiéru Paroubkovi. Toto je jakési volné pokračování, k němuž mne inspirovala poslední dvojomluva pana ministra Bárty.

Nejprve omluva č. 1: na webu pana ministra byl zveřejněn jeho výrok, že premiér Nečas je jako mimino a že panu Bártovi s ním dochází trpělivost. Informace o tom, co se stalo, a tedy i podoba omluvy, pomalu zrály. Nejprve to vypadalo tak, že inkriminovanou větu dal na web bez vědomí pana ministra jeho mediální spolupracovník. pak se ukázalo, že je to sice pravda, leč je třeba doplnit, že pan Bárta sice něco podobného pronesl, ale rozhodně to nechtěl publikovat. To lze panu Bártovi každopádně věřit, nejlepší obrana je však takové věci neříkat, nebo se za ně prostě a jednoduše omluvit. Třetí cesta může nepřejícným zlomyslníkům připomínat výrok „no co, něco jsem plácl a nějaké střevo mi to dalo na web“, což je, jako každá třetí cesta, i v omlouvání, nešťastné.

Další, ještě výraznější případ zrání omluvy je druhý případ. Mladá fronta Dnes přinesla materiály, z nichž se zdá vyplývat, že agentura ABL, kterou pan Bárta vlastnil, v roce 2007 šmírovala komunální politiky ODS z Prahy 11. Pan Bárta se nejprve premiéru Nečasovi zapřísáhl u vousu svého praděda, že ABL nepřijímala politické objednávky a nesledovala politiky. Po další dávce informací z MfD to vypadalo tak, že politiky sice sledovali, ale ne ABL, ale subdodavatel, který pracoval jak pro ABL, tak i pro další firmy, a tohle bylo na cizí objednávku. Zrání ovšem pokračovalo, až informace dospěla do podoby, že ABL si počátkem roku 2007 prověřovala politiky na Praze 11 (současné i bývalé vedení), aby zjistila, zda se s takovým partnerem může spustit. Prověrka dopadla dobře, a tak pak prováděla ve službách Prahy 11 protikorupční aktivity, jejichž součástí byly i „řízené provokace“. Jde zjevně o model Rádio Jerevan, zde rozvedený do několika fází. Pan Bárta si opět mezi dvěma možnostmi (zatloukat, nebo prostě se omluvit za to, že premiéra dezinformoval) zvolil tu třetí. Je stoupencem císaře Napoleona, který prý miloval vždy třetí ze dvou možností. Obávám se, že kdyby to byl dělal takhle, byl by zůstal pouhým podporučíkem dělostřelectva, a to ještě kdoví jestli.

Omluva je obšírná, obsahuje ujištění, že premiérovi lhal neúmyslně a že ho k tomu podnítila MfD. Těžko se divit, že pak místopředseda ČSSD Sobotka setrvává na stanovisku, že pan Bárta lhal Nečasovi do očí a Nečas mu výzvou k omluvě vlastně dal rozhřešení (Sobotka ví proč to dělá, rozklad koalice je pro něj priorita č. 1.)

A poučení: slova omluva výmluva jsou si navzájem velmi podobné, ale každé znamená něco diametrálně odlišného. Míchat je dohromady je nejen z hlediska vyššího principu mravního nesprávné, ale také velmi nešikovné.

lidovky.cz 26. ledna 2011