Koaliční vláda možná ještě nějaký čas vydrží. Nečas to ale nezvládá

Nejen jako politický komentátor už Bohumil Doležal naštval leckoho. Nebere si servítky, nekličkuje, nehledá pozitiva tam, kde nejsou. I proto se možná strefuje do černého, zatímco jiní tam jen míří. Současná vláda by podle něj mohla ještě nějakou dobu vydržet. „Pro Věci veřejné je výhodnější své koaliční partnery ždímat, ne je opouštět,“ říká Doležal. Zároveň varuje před schopností nejmenšího koaličního partnera přizpůsobit se jakékoliv poptávce na politickém trhu.

Pavel Otto | Praha

E15: Vydrží koaliční kabinet celý letošní rok, anebo se rozpadne například kvůli hádkám o reformy?

Domnívám se, že konflikt mezi ODS a Věcmi veřejnými, kterému TOP 09 jen asistuje, protože má zřejmě dojem, že se jí netýká, se bude vyostřovat. Pád kabinetu by mohl nastat ze dvou důvodů. Zaprvé: Pokud by se ODS vnitřně sesypala. A tím druhým důvodem by pak byla případná možnost koalice se sociálními demokraty. Ta je nyní brzděna tím, že spojení ČSSD a VV by nutně potřebovalo komunistickou nebo jinou podporu, která se dosud v parlamentu nevyskytla. Myslím si ale, že pro véčka je výhodnější své koaliční partnery ždímat, ne je opouštět.

E15: Mohou vládu srazit na kolena další politické kauzy přetavené některými médii do „politického kýče“, abych použil váš výraz?

Jsem přesvědčený, že další kauzy se objeví. Už odedávna tady existuje napojení nejrůznějších politických kruhů na deník Dnes. V současnosti jsou tyto noviny takový malý český WikiLeaks. I když je to jen hypotéza, domnívám se, že po této stránce se véčka na své vládní působení velmi pečlivě připravovaly. Určitě mají po ruce spoustu materiálů.

E15: Nejvlivnější představitel VV Vít Bárta je podle vás podceňovaný. Je novým typem českého politika?

Je to velmi obratný politik. Mě na něm fascinuje to, co v české politice dosud tak zřetelně neexistovalo. Ta obrovská převaha politické techniky nad ideologií. Ideologie véček spočívá v tom, že se čemukoliv přizpůsobí. Oni se nejprve tvářili jako středopravá strana. Pak jim ale klesly preference a tak zahnuli doleva. Když si člověk skutečně myslí, že má být sociálně citlivý, tak se kvůli tomu nechá napíchnout na kůl. Kdežto Bárta se svojí rétorikou o sociální citlivosti okamžitě přestane jakmile zjistí, že mu nepřináší preferenční zisk. Něco podobného předváděl Jiří Paroubek. Bylo to ale velmi naivní a průhledné. Bárta je sofistikovaný. Ovšem z takové politiky na mě trochu dýchá hrůza, protože ten člověk dokáže provést úplně všechno. A podle všeho to zvládne dokonale. Nechci Bártovi křivdit. Je opravdu šikovný, což bezpochyby má i své pozitivní stránky. Ale pouhá šikovnost nestačí.

E15: Na nedávné schůzce na pražském Hradě si prý prezident Václav Klaus a právě ministr dopravy Bárta padli do oka. Vy Klause osobně velmi dobře znáte, mimo jiné jste byl šéfem jeho poradců. Co podle vás způsobilo, že ho Bárta zaujal?

Z důvodů, které naprosto chápu, Klaus nemá rád lidi, kteří mu jsou až příliš oddaní. Proto to s ním bude mít Petr Nečas vždy trochu obtížné. Na druhé straně ti, kteří se proti Klausovi snažili otevřeně vyhranit - jako třeba Mirek Topolánek - s ním také dobře nevycházeli. Naopak Bárta se nedotýká Klausova revíru, tedy ODS. Navíc prokázal jisté schopnosti. Myslím, že Klausovi imponuje fakt, že kdyby to vzhledem k okolnostem bylo třeba, dá mu Bárta bez rozpaků do nosu. Je to talentovaný, průrazný politik, který by byl schopen se s ním rovnocenně střetnout. A to je věc, na kterou pan prezident slyší.

E15: Jak jste myslel svůj výrok, že VV se povedlo „spojení kýčovité ideologie a velkého klacku“?

Hlavní heslo véček je boj s korupcí. Když o někom řeknu, že je korupčník nebo že je do korupce namočený, tak to na lidi dokonale zapůsobí. Je to velmi sugestivní. Dovolím si parafrázovat našeho národního klasika: Syn toho zavražděnýho? Tak to musí bejt taky pěknej lump. Nařčení z korupce je velmi účinná zbraň. Konečně i bolševici přimíchávali do politických procesů nějakou tu korupci, aby to bylo pro veřejnost působivější. A tím klackem jsem myslel ministerstvo vnitra, tedy policii. Jinak z agentury ABL, před níž opakovaně varuje ODS, vůbec žádné obavy nemám.

E15: Proč?

VV si napsaly na prapor, že budou takzvaně účinně potírat korupci, a pod tímto heslem ovládly rezort vnitra. Toto spojení je velmi třaskavá směs. Velmi se divím předsedovi vlády, proč si rezort alespoň trochu nepohlídal, aby tam ODS jako koaliční partner měla nějaké slovo. Ministerstvo vnitra je tak citlivý a významný orgán, že ho nemůže mít jako svůj mocenský prostředek jen jedna strana.

E15: Pozice premiéra Nečase po aféře kolem Státního fondu životního prostředí zjevně oslabila. Souhlasíte, že je nerozhodný, málo důrazný?

Myslím, že tento člověk je ztracený. Už to prokázal dříve a prokazuje to znovu. Nečas je zřejmě schopný manažer, ale vždy až na tom druhém místě. V Topolánkově vládě fungoval bez nejmenších problémů, nikdo mu nemohl nic vytknout. Ale bohužel není typ lídra. A když se nyní ocitnul na postu předsedy vlády, vypadá to, že mu chybí někdo, kdo by mu říkal, co má dělat. Myslím si, že to o sobě do jisté míry ví. Také je pravda, že Topolánka vystřídal poměrně pozdě. Navíc teď v souboji s Johnem ztrácí nervy, zbytečně se rozčiluje a vzteká. Problém ODS je v tom, že nikoho jiného než Václava Klause nemá. Jenže ten už v té straně není.

E15: Už delší dobu se hovoří o tom, že ODS a potažmo celá česká pravice se ocitly v krizi. Zdá se například, že donedávna akcentovaný boj s komunismem už na voliče nezabírá. Souhlasíte?

Ono to může vypadat tak, že pravice či středopravé strany jsou v krizi, protože jsou nyní ve vládě, která je v permanentní krizi. Kdyby se dostala k moci levice, tak by se ukázalo, že i ona je v úplně stejné krizi. A možná ještě v hlubší. Problém vidím spíš v boji s komunismem. Pravice s ním tak dlouho bojovala až se objevily Věci veřejné, které s tímto tématem nemají vůbec nic společného. Této straně je možné vytýkat tisíce věcí, ale určitě ne to, že by žila v zajetí starého režimu. Vyrostla nová generace, kterou neoslovuje ani boj s komunismem, ani neviditelná ruka trhu a ani pravda a láska.

E15: Odhadnete, kdo se stane hegemonem české pravice? Udrží si svou pozici ODS, anebo ji vystřídá TOP 09? A jakou úlohu sehrají véčka

Ten zápas je velmi zajímavý. A zajímavé je i to, že momentálně probíhá mezi ODS a Věcmi veřejnými. Občanská demokratická strana udělala hroznou chybu v tom, že VV nesmírně podcenila. Donedávna žila v představě, že jejím největším a nejnebezpečnějším soupeřem jsou topkaři. Jenže TOP 09 je strana starého typu, byť je to slepený Schwarzenbergův pravdoláskovský havlismus a Kalouskův neviditelnětržní pragmatismus. Mimochodem jsem velmi zvědavý, jak dlouho bude toto spojení fungovat. Navíc je to strana, která má jen střechu, ale ten dům pod ní chybí. V komunálních a senátních volbách dopadli jako sedláci u Chlumce, protože nemají vybudovanou členskou základnu. Výjimkou byla Praha, kde narozdíl od normálních měst připadá na tisíc obyvatel asi tak 999 intelektuálů.

E15: Nicméně problém s malou členskou základnou nemá jen TOP 09, ale i VV.

On je to problém v podstatě všech českých politických stran. Je pravda, že komunisté a lidovci se před časem mohli pyšnit velmi početnou členskou základnou. Postupně o ni ale přicházejí. Souvisí to s apatií české veřejnosti. Všichni chtějí, aby se politika změnila. Zároveň ale požadují, aby to místo nich udělali politici, přičemž ty, co jsou u moci, by lidé nejraději vyhodili. Typickým příkladem je kroužkování odzadu. Ano, v politici se objevili jiní politici. Ale místo schopných nebo alespoň trochu schopných jsou v drtivé většině úplně neschopní.

E15: Po komunálních volbách byly často uzavírány koalice mezi ODS a ČSSD. Je to předzvěst spojení dvou největších stran na vládní úrovni?

Pokud budou VV hodně energické, nelze vyloučit, že se tyto dvě strany nakonec dohodnou. Například v Ústeckém kraji Vít Bárta zaútočil jak na ODS, tak na ČSSD. Posledně jmenovaná strana je pro Bártu ještě slabší protivník než ODS, protože nemá řádně zvoleného předsedu a po tom předchozím toho příliš mnoho dobrého nezbylo. Jinak si myslím, že velká koalice je vždy provizorium a také příznak slabosti politického systému. Už nyní je to cítit ze spojenectví občanských a sociálních demokratů v Praze. Podobné strany stojí v běžném evropském politickém systému proti sobě, aby vznikala soutěž myšlenek a voliči si mohli vybrat. Opakem je odstrašující příklad Rakouska. Tam byla tak dlouho velká koalice až se zrodil Jörg Haider.

E15: Je v Česku prostor pro vznik nové levicové strany, případně strany s ještě větším populistickým nábojem než mají véčka?

Pokud to budou VV dělat šikovně, žádný prostor nevznikne. Když bude poptávka po levici, budou levicoví. Mám dokonce podezření, že mohou být pravicoví i levicoví zároveň. Jinak si myslím, že třeba taková Jana Bobošíková nemá absolutně žádnou šanci zaujmout takové místo v politice jaké měli kdysi Sládkovci. To samé platí o Dělnické straně. To znamená, že jestli někoho může čekat velká budoucnost, jsou to véčka. Mě to ale dvakrát netěší. Mám artrózu a špatně se mi utíká.

E15: Souhlasíte s kritikou Transparency International, že vláda se nijak nesnaží zprůhlednit financování politických stran? To je věc, kde by véčka mohla být zranitelná. Dokud bude financování stran řešeno tak, že tam, kde se dá něco čmajznout, se to čmajzne, bude vždy spousta materiálů pro skandály. Jinak v této otázce nejsem zastáncem tržních hodnot. Myslím si, že volební kampaň má daleko méně obtěžovat veřejnost než jak jsme toho svědky. To by se zcela jistě mělo radikálně omezit, například nastavením limitů pro investice do kampaní. Hlavně si ale myslím, že politické strany by měly být financované převážně ze státních zdrojů. A rozhodně bych zakázal sponzorské dary.

E15: Připomeňte, jak dlouho už na svých internetových stránkách Události komentujete a glosujete domácí i zahraniční politiku?

Události jsem začal dělat v roce 2000. Měl jsem dojem, že je dobré mít připravenou nějakou platformu, kdybych třeba nemohl externě spolupracovat s některými deníky. Ze začátku Události denně navštěvovalo tak dvacet až třicet lidí, nyní mám návštěvnost tak patnáct set až dva tisíce. Navíc jsem navázal spolupráci s dalšími servery, které mé texty přebírají. Jinak také přispívám do Lidových noviny a Reflexu.

E15: Nedávno vám vyšla stejnojmenná kniha. Co ní čtenáři naleznou?

První už vyšla před několika roky. I ta současná se jmenuje Události a obsahuje výbor fejetonů a komentářů z mého internetového zápisníku.

E15: Proč jste si vybral právě název Události? Souvisí to s vaší dřívější profesí literárního kritika?

Patřil jsem do redakčního kruhu časopisu Tvář, který otiskoval ukázky z děl spíše neznámých českých autorů. Kolega, literární kritik a teoretik Jan Lopatka tehdy připravil ke knižnímu vydání soubor deníků člena skupiny 42 Jana Hanče. Ten publikoval pouze jednu knihu před únorem 48, pak už měl utrum. Začal si do obyčejných sešitů zapisoval poznámky, nalepoval do nich různé výstřižky z dobového tisku. I když se Hanč nevěnoval politice, tento způsob psaní mě zaujal. Byl to takový internet bez internetu, jeho deníky v době, kdy je psal, četla asi tak dvacítka lidí. Musela v něm být nesmírná síla a vůle, když dokázal věřit, že jednou vyjdou jako kniha. Třeba spisovatel Hrabal o publicitu nesmírně stál a dokázal pro ni udělat cokoliv. Takový Hanč rozhodně nebyl.

E15: Komentáře píšete už od roku 1991, tedy rovných dvacet let. Zkuste srovnat českou politiku 90. let s minulou dekádou.

Vzniká nám tu politika nového typu, z níž se vytrácí myšlenky, ideály, filozofie. Ty nahrazuje naprosto praktická a pragmatická technika. Je to způsobeno tím, že původní polistopadová ideologie byla velmi slabá, protože nebyla opřena o vlastenectví korigované vírou v Boha. Obávám se, že zde bude vznikat politika založená na technologii moci, která nakonec zotročí i ty, co ji dělají.

Bohumil Doležal (71) vystudoval bohemistiku a germanistiku na FF UK. Byl členem redakčního kruhu měsíčníku Tvář. Literárně-kritické a teoretické studie publikoval v řadě dalších periodik. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, v samizdatu vydal knihu Poznámky k Masarykovi a národnímu obrození. V letech 1987 až 89 byl tajemníkem a pak místopředsedou Demokratické iniciativy (po listopadu 89 Liberálně demokratické strany). V letech 1992 až 93 byl šéfem sboru poradců českého premiéra. V letech 1993 až 2000 přednášel politologii na FSV UK. Od roku 1990 publikuje politické studie, komentáře a fejetony nejen doma, ale i v Německu, Rakousku a Maďarsku. V roce 2000 založil vlastní internetový zápisník Události, kde prakticky denně komentuje politické dění. Loni v listopadu obdržel Řád Maďarské republiky za zásluhy třetího stupně.