Právě jsem se vrátil z Hradu

Věci veřejné mají jakýsi problém s klesajícími preferencemi. Tytéž Věci veřejné mají problém s policejním prezidentem Martinů: zdá se jim být buď příliš pro ODS, nebo příliš málo pro ně (nehodící se škrtněte). A konečně, Věci veřejné mají ve štítu boj s korupcí. Boj s korupcí je něco podobného, jako byl kdysi boj s kapitalismem, později s mezinárodním imperialismem. Je nekonečný a lidé mu věří. Na rozdíl od boje proti kapitalismu a mezinárodnímu imperialismu, který se jaksi opotřeboval a vyčichl.

Věci veřejné, vlastně ministr John, který měl doposud image člověka, jenž na svou práci nestačí, se od nástupu do funkce netajil tím, že policejního prezidenta je třeba vystřídat. A nakonec ho veřejně vyzval k rezignaci. Premiér nebyl informován a proti formě vznesl námitky. Navíc si policejního prezidenta demonstrativně pozval na audienci prezident Klaus. Věci veřejné problém Martinů považují za klíčový.

Ministr školství žádá, aby školné na vysokých školách bylo zavedeno až v příštím volebním období. To znamená až naprší a uschne, protože příští volební období nemá tato vláda ve své moci, nebyla na ně totiž zatím zvolena. Daleko větší problém ovšem je, že odložení školného by znamenalo změnu koaliční smlouvy. Když jedna z vládních stran chce změnit koaliční smlouvu, je to tak říkajíc slovo do pranice.

A konečně: Významný VV navázaly kontakty s rebelujícími nemocničními lékaři. Rády by přispěly ke zmírnění napětí, ovšem.

Vyvstala otázka, co má vlastně nejmenší koaliční strana v rukávu, aby mohla tak razantně vystoupit: teď už je všechno jasné.

Do čela Fondu životního prostředí byl s nástupem nové vládní garnitury dosazen zarytý poctivec: jmenuje se Michálek. Poctivec nabyl zakrátko podezření (v tom se mu nelze divit), že se s penězi fondu dějí prapodivné věci, přičemž toky prý směřují k ministrovi, takto čelnému funkcionáři strany, a možná že i ke straně samé. Napadlo ho tedy to, co poctivce v takové situaci napadá, totiž že si bude své nadřízené nahrávat. Potřeboval techniku. A poprosil o radu osobu povolanou, ministra vnitra. Ten ho odkázal, jak jinak, na novináře. Když měl poctivec náležitě zdokumentovaného poradce ministra životního prostředí (řekl mu prý, že je třeba získávat peníze pro ministra), obrátil se přímo na premiéra. Ten schůzku odmítl, poctivce oznámil ministrovi, který ho zkartáčoval, navrhl mu sice, aby se obrátil, na policii, ale taky, aby dokumentaci zničil. Případ se vyostřil, ministr poctivce vyhodil (současně vyletěl i poradce, oba pro nedostatky v komunikaci: to je přesné, interview, o němž dotazovaný neví, že je to interview, je komunikace poněkud jednostranná). Nato vyšly výsledky poctivcova bádání v novinách, shodou okolností v těch, jejichž reportér poctivcovi půjčil aparaturu.

Věci se chopila ČSSD a vyžádala si hlasování o nedůvěře vládě. Koalice má sice drtivou převahu, ale ne bez Věcí veřejných, a Věci veřejné opravdu nevědí, jak se k věci postavit, jejich důvěra v kolegy je malá. Žádají odchod policejního prezidenta a návrat poctivce Michálka do čela Fondu. ODS v čele s Nečasem jako jeden muž oba požadavky odmítá.

Naštěstí máme pana prezidenta. Vložil se do věci jako deus ex machina a dojednal kompromis: kompromis je tajným, údajně policejní prezident vyletí a Michálek se vrátí. Tajné není, že garantem jeho uskutečnění je pan prezident. Tím se pan prezident deklaroval jako skutečná hlava koalice.

Důsledek je jednoznačný: zatímco pan Nečas se bude horko těžko bránit proti označení loutkový premiér, Pan Bárta by mohl po jednání s klidem pronést známé: právě jsem se vrátil z Hradu. Ne na Václaváku ovšem, jen mezi svými kolegy na poslaneckém klubu.

Takže co si budeme povídat, zase jeden happyend po česku.

lidovky.cz 22. prosince 2010