Čilý ruch na Ministerstvu vnitra

Věci veřejné mají problém. Jmenuje se pokles preferencí. Je to u vládní strany ta nejnormálnější věc pod sluncem, zvlášť když vláda musí dělat nepopulární kroky. Problém není ani to, že se preference zastavily na magické hranici 5%. Problém by ovšem byl, kdyby klesly pod 3% - z toho by se patrně mladá a nekonsolidovaná strana už nevyhrabala.

Je věc sice ne úplně chvályhodná, ale běžná, že se strana pokouší svůj problém řešit populismem a na účet vlády, v níž sedí, dělal to tu už kdekdo. Ministr dopravy navzdory kalamitě hodlá ve spolupráci s dr. Kubkem zabránit demonstrativnímu útěku českých lékařů za kopečky (nemají to až tak těžké, dráty už jim v cestě nebrání) rozsáhlou reformou zdravotnictví (obrátí se i na Kubkkva kováře, dr. Ratha?). Ministr John zaúkoloval své podřízené ziskem 35 medailí (sportovních). Další ministrovy aktivity jsou ovšem už slovem do pranice. Pokusím se je shrnout:

Ministr zjistil, že pokud jde o boj s korupcí, je žábou na prameni policejní prezident. Protože ho ze zákona nemůže odvolat, vystoupil před národ a vyzval ho k demisi. Zatím se nepovedlo, ale že to policejnímu prezidentovi na autoritě nepřidá, je zjevné. Ještě předtím se ministr ujal náměstka, kterého policejní ředitel vyhodil (měl na starosti mj. ÚOOZ, odposlechy a nasazování agentů) a učinil ho náměstkem svým. Nový náměstek prohlásil, že v policii (mezi řediteli elitních útvarů) to vře nespokojeností. Budou následovat prchající lékaře?

Ve stínu boje o policejního prezidenta pan ministr podle HN potichu jmenoval svým zástupcem náměstka „pro strategie“ Moroze, kterému, jak se zdá, zatím chybí některé náležitosti (odpovídající bezpečnostní prověrka). Zlí jazykové tvrdí, že je to ministrův páter Josef. (John zjevně potřebuje odbornou a manažerskou pomoc, pan Moroz má prý zkušenosti z oboru bezpečnostních agentur). I opozice se pozastavuje nad tím, proč zástupcovský post neobdržel první náměstek Salivar, nominovaný ODS.

Podle dnešního Práva má k nově jmenovanému zástupci nastoupit ve významném zařazení (na úrovni šéfa elitního celostátního útvaru) aktivní policista. Právo při té příležitosti připomíná, že z policejní inspekce odchází její dosavadní šéf, že jeho nástupce sice jmenuje vláda, ale náměstka už jen ministr.

To je nějak moc aktivit najednou. Vysvětlení, že VV si potřebuje vylepšit preference a usilovný boj proti korupci včetně personálních změn je dobrým prostředkem, mi připadá možný, ale na takovou personální smršť přece jen příliš chudý.

Chorobně podezíravým individuím se vnucuje historická paralela. „Únorové události“, jak se u nás říká, začaly taky personálními změnami v oboru vnitra. Pravda, tehdejší protagonista byl podstatně silnější a lépe organizovaný než VV, měl působivější ideologii a masovou domácí a hlavně zahraniční podporu. Ale taky se musel vyrovnávat s přece jen o fous zkušenějšími „koaličními oponenty“. Premiérovi se dnes jeho úřad vymyká z rukou. ODS je zaměstnána bojem se svým největším koaličním partnerem, prezident bojem proti Bruselu a stoupencům globálního oteplování. Ministr obrany je možná o fous slušnější než ten tehdejší, ale má pod sebou vůbec nějakou armádu?

Chtěl bych zdůraznit: nikoho neobviňuji. Nejspíš jenom po pithartovsku slyším trávu růst. A nechci si to nechat pro sebe.

lidovky.cz 3. prosince 2010