Boj o policejního prezidenta

Necítím se být expertem na problémy vnitra a policie ČR. Cítím se však být občanem ČR a proto mne některé věci, které souvisí s tím, co se děje v tomto silovém resortu mírně řečeno zajímají. Pokus ministra vnitra „odstřelit“ policejního prezidenta k nim patří v první řadě.

Ministr John v této věci projevuje velkou rozhodnost a sebevědomí: „Nedokážu si představit, že by v takto napjaté době, která vyžaduje naprosté souznění mezi ministrem vnitra a jeho podřízenými, zůstal ve funkci někdo, koho jsem vyzval k rezignaci.“

Pro spravedlnost je třeba říci, že s myšlenkou dosáhnout výměny policejního prezidenta se pan John před časem své funkce ujal. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že mu k tomu chybí jakékoli právní instrumenty, a já si myslím, že je to moc dobře (všeobecně, ne pro tento jeden případ). Dále: není ojedinělým názorem, že pan ministr má se svým velmi náročným resortem jakési problémy a potřeboval by se nějak etablovat. Má-li součástí toho etablování být i právě probíhající zápas, je to ovšem velmi nešťastný způsob.

Pan ministr vyzval policejního prezidenta k rezignaci, protože nic jiného udělat nemůže. Zpráva se okamžitě ocitla v novinách, kde si ji, pokud se nemýlím, jako novinku přečetl i předseda vlády. Chce hovořit panem ministrem, policejním prezidentem a posléze s oběma.

Zpráva zaujala i prezidenta republiky, takže si policejního prezidenta pozval na Hrad se zdůvodněním, že jde o mimořádně důležitou státní funkci a dění okolo ní ho tedy enormně zajímá.

Policejní prezident se rozhodne, zda ministrově výzvě vyhoví, na základě rozhovoru s premiérem.

Policejní prezident již dříve odvolal z funkce svého velmi důležitého náměstka Viktora Čecha. Pan náměstek měl na starosti mj. ÚOOZ, odposlechy a nasazování agentů do zločineckého prostředí. Pan ministr vzápětí jmenoval odvolaného náměstka náměstkem svým.

Co si má myslet občan ČR (dejme tomu žádný expert na policejní problematiku), když se všechny tyhle informace sesypou na jeho hlavu?

Za prvé ho napadne, že způsob vládnutí v této zemi se čím dál tím víc podobá svinčíku. Znepokojivé je, že zachvacuje tak citlivou oblast, jako je vnitřní bezpečnost státu. To tu, pěkně prosím, za Topolánka a Langra nebylo.

A za druhé se ho začnou zmocňovat pochyby: o Věcech veřejných se svého času, ještě před parlamentními volbami, hovořilo v souvislosti s bezpečnostní agenturou ABL. Co vyjde, když se dá dohromady (a samozřejmě upraví, dejme tomu „putinovsky“) ÚOOZ, odposlechy, nasazování agentů?

Takže nedivme se, že podezíravý občan se pak táže: s kým máme co do činění? Je to jen vrtáctví, nebo záměr? Bude z toho Směrš, nebo jen Keystonští strážníci? Nebo snad kombinace obojího?

lidovky.cz 1. prosince 2010