Karel IV. – předchůdce Hitlera?

Poté, co německý prezident veřejně uznal, že míra provinění Němců ve druhé světové válce je větší než česká (konečně po jednadvaceti letech, jak píše Daniel Kaiser v LN – v životě jsem neslyšel nikoho, kdo by tvrdil něco opačného), ukázalo se, že nesmíme polevit v bdělosti a ostražitosti: rozhlasová stanice ZDF (což je, jak uznáte, něco skoro jako spolkový prezident) vztáhla své špinavé pracky na Karla IV., jehož jsme před časem prohlásili na základě čehosi podobného plebiscitu největším Čechem, a pokusila se jej tak říkajíc dodatečně poněmčit. Bude třeba, aby důrazně zasáhl ministr zahraničí, pokud se na něj důrazně zatlačí, mohl by si dát říci. Tento problém ovšem rád ponechávám profesním vlastencům jako jsou známá firma Jan Zahradil, paní Bobošíková nebo europoslanec Březina, bojovník za syrečky.

Pozoruhodné a příznačné mi připadá spíš obvinění, které proti Otci vlasti vznesl autor pořadu a které je, jak jsem vyrozuměl, v pořadu obsaženo: Karel IV. je stavěn do řady s německými strůjci genocidy Židů za druhé světové války, je to taky „Schreibtischtöter“. Během obrovité morové epidemie v polovině 14. století ze zištných důvodů vyvolal vlnu pogromů na Židy (Židé byli tehdy obviňováni, že šíření nemoci zavinili), aby se mohl na účet obětí obohatit.

Někteří historici tuto teorii, jak se ukázalo, relativizují. Panovník se choval tak, jak to bylo v té době v Evropě bohužel zvykem, a čím se Evropa rozhodně pyšnit nemůže: pogromy mu nevadily, a neváhal jich využít. To, s čím přišla ZDF, je však mohutně nadsazené. Když dnes jiní historici tvrdí, že naše pojetí lidskosti v roce 1945 ještě neplatilo, je to jistě nestydatá lež (neplatilo v Hitlerově Německu a ve Stalinově Rusku, v obou zemích dočasně), ale když se upozorní na to, že před šesti sty lety bylo toto naše pojetí v některých ohledech o hodně méně dokonalé než dnes, není to přece nelegitimní, nýbrž zjevné.

Tím nechci panovníka exkulpovat, jen upozornit na něco, co souvisí s rozvojem moderní epidemie multikulti a politické korektnosti. Tradice, o něž se opíráme, musíme brát kriticky. Móda vydávat evropské panovníky za krvelačné zrůdy (velmi pěkný příklad byl francouzský film o králi Filipu Sličném a templářích, který dávali před časem v televizi) žádná kritika není a povede k tomu, že se od svých tradic dokonale a hystericky odřízneme: pak se ovšem staneme snadnou kořistí predátorů, kteří zatím ještě nedospěli ani do evropského středověku. (Tak např. Ilja Ehrenburg v době, kdy byl ještě Stalinovým dvorním kašparem, obhajoval Gottwaldovu diktaturu tím, že v Praze byla univerzita, už když se na území nynějšího District of Columbia pásla stáda bizonů (a zapomněl dodat, že ještě sto let později, jak hezky napsal Karel Havlíček, ruský car na své poddané „pro vyražení pouštěl z Kremla medvědy“.)

V souvislosti s hysterií, jež se vydává za kritiku, protože to zrovna frčí, cítím potřebu se Otce vlasti zastat. Byl dítětem své doby. Čtenáři lidovek.cz, kteří tvrdí, že je obtížné ho vydávat za Čecha, stejně jako za Němce, mají v podstatě pravdu. Nicméně se zasloužil o zemi, kterou nyní obýváme, a udělal tedy něco pro nás. A taky pro Evropu, která teď pracuje na podrývání svých základů s úporností, hodnou lepších cílů.

lidovky.cz 24.listopasdu 2010