Schwarzenbergovi to nevadí

Předminulý týden se sešel premiér s prezidentem (na Hradě, ovšem). Tématem byl summit EU v Bruselu, který pak proběhl minulý čtvrtek a pátek. Když se na obsah jednání na Hradě ptali ministra Schwarzenberga, prohlásil poněkud dotčeně, že nebyl informován. Nato premiér Nečas vysvětlil ministrovi i veřejnosti, že je na něm a na panu prezidentovi, co si řeknou a nemají žádnou formální nebo neformální povinnost to komukoli jinému říkat. Ministr zahraničí prý nemusí vědět všechno. Nakonec mluvčí ministerstva zahraničí prohlásil, že postoje ministra a premiéra vůči EU jsou jednotné. Formulovali na vládní úrovni své postoje velmi zevrubně. Všechno se, jak se zdá, v dobré obrátilo.

A to je bohužel špatně. Za prvé, vyjádření pana premiéra je jednak věcně nesprávné (ministr zahraničí by měl vědět všechno, i když na to není žádná direktiva nebo zákon) a jednak sprosté a urážlivé. Pohádka o vystřídání hulváta Topolánka „panem Slušným“, je pouze legendou: pokud jde o aroganci, nepamatuji se, že by se k někomu ze své vlády choval Topolánek na veřejnosti tímto způsobem. ODS se vrací ke svým klausovským standardům, jak se dotvořily po Sarajevu.

A za druhé: snad si ministr Schwarzenberg myslí, že má tyhle způsoby brát s aristokratickým nadhledem. To je ukrutný omyl. Druhá strana, které spíše čouhá sláma z bot, si to vyloží jako projev slabosti a precedens.

Soupeření mezi TOP09 a ODS je nevyhnutelná a vážná věc: ještě nikdy nebyla v ČR koalice silou tak vyrovnaných stran. Musí si nadefinovat své vztahy. Zatím to vypadá na divokou tahanici. TOP09 je silná (ve srovnání s ODA a US-DEU), s oběma má ovšem společné to, že není zcela jasné, zda jde opravdu o politickou stranu. Vznikla tak, že se sešlo několik generálů, kteří začali shánět napřed voliče a potom členstvo. S voliči se to povedlo, s členstvem zatím moc ne. I proto dopadly komunální (a vlastně i senátní) volby pro Topku poměrně neslavně. TOP09 se zatím jeví jako blecha, která jakýmsi nedopatřením vyrostla do obrovských rozměrů. Dokáže s tím něco udělat? Ve vedení ODS zatím vznikl dojem, že stejně jako v minulosti je hlavní věc vydržet, silný spojenec-soupeř se po čase sesype sám od sebe.

Problém ODS je, že je stranou až moc. Nějakou mimořádně silnou členskou základnou taky neoplývá, ale je to silné a poměrně dobře organizované spojenectví zájmů, mocenských, politických, ekonomických. Je to lidské a an sich na tom není nic špatného, pokud je ta strana ještě taky něčím jiným. „Zdravé jádro“ ODS se tomu druhému, jak se zdá, zuřivě brání: jednoho předsedu už „vylikvidovalo“, druhého, jak se zdá, zpacifikovalo. Dokáže být něčím jiným než firmou Petrovští, s.r.o.?

Z toho hlediska by nebylo špatné, kdyby měla v koalici konkurenci. Skutečnost bohužel učí, že rozdíly tohoto typu nevedou k tomu, že by se sčítaly přednosti obou partnerů, ale že se odčítají jejich slabiny (viz vztah Havel – Klaus). Obávám se, že vzhledem k tomu měl být ministr Schwarzenberg o hodně rezolutnější – pokud na to ovšem on a jeho strana vůbec má.

lidovky.cz 1. listopadu 2010