Kdo vyhrál volby?

Volby proběhly dvoje, komunální a senátní. První skončily, u druhých nás teprve čeká druhé, rozhodující kolo. Přesto už noviny (zatím internetové) a veřejnoprávní ČT píší a mluví o debaklu ODS a velkém úspěchu ČSSD. Doporučoval bych s tvrdými soudy chvilku počkat. Ostatně i přímí účastníci se občas vyjadřovali zdrženlivěji, např. statutární místopředseda ČSSD Sobotka prohlásil, že se ČSSD podařilo v komunálních volbách dotáhnout náskok ODS, což je poměrně přesné.

Pokud jde o komunální volby, má ODS trochu smůlu: poslední se konaly v době, kdy na tom byla s preferencemi poměrně velmi slušně, zatímco ČSSD se propadla do dočasného útlumu. Situace od letošního května je jiná: Topolánkův pokus emancipovat se od Klause a „klausismu“ sice ztroskotal, ale jen za cenu toho, že jeho vnitropartajní protivníci udělali ze strany zejména v Praze kůlničku na dříví. Na tom stavu se Nečasovi a spol., ač mohutně pádlují zpátky k Hradu, nepodařilo prakticky nic změnit. Prázdné místo, které se částečným sesuvem ODS vytvořilo, využila TOP09 a etablovala se jako „lepší polovina ODS“. Bohužel se jí to podařilo zatím jen na té nejvyšší úrovni, nic nenasvědčuje tomu, že by nešla cestou kavárenských politikářů z ODA a US-DEU. Proto ve volbách do PS sice výrazně uspěla a dařilo se jí i v Praze (sídlo nejvýznamnějších kaváren, kde se politikaří), ale méně v pražských obvodech a ještě méně na venkově (včetně velkých měst). Tady TOP09 tu polovinu voličů, kterou uzmula ODS, prošustrovala. TOP09 má ovšem čas na reparát, nevěřím např. tomu, že by pragmatik Miroslav Kalousek byl přítelem kavárenské politiky a že by byl výsledky své strany zcela nadšen. V době voleb ho nebylo vidět – asi ví proč. Věci veřejné jsou poněkud divoký populistický experiment, a obávám se, že svou hvězdnou hodinu mají už definitivně za sebou (to nic nemění na tom, že v Praze byli očividně poškozeni).

Úspěch či neúspěch v komunálních volbách se těžko posuzuje pro nepřehlednost situace: v menších obcích se velké politické strany na politickém životě příliš často nepodílejí a i v docela velkých městech vstupuje do hry řada lokálních iniciativ, o nichž vždycky není předem přesně jaké, co budou dělat. Velké strany jsou pak odkázány na koalice: situace, kde má ve statutárním městě jedna strana absolutní většinu, jsou zcela výjimečné (ČSSD v Karviné, ODS těsně v Teplicích). V moravskoslezských městech s výjimkou Opavy by dala ČSSD pohodlnou většinu s komunisty, je otázka, bude-li se jí do toho vždycky chtít. O poměru sil něco napoví srovnání percentuálního počtu zastupitelů, které získaly velké strany v posledních dvou komunálních volbách (TOP09 ovšem před čtyřmi roky neexistovala): ČSSD: 16,61 – 19,68; ODS 36,22 – 18,78; KSČM 10,78 – 9,56; KDU-ČSL 5,77 – 5,47. Pozoruhodné je, že v komunální oblasti zakořeněná KDU vůbec netratila, ač vypadla z Poslanecké sněmovny, KSČM setrvává na svém. Zisk ČSSD je tříprocentní, ODS má sice šestnáctiprocentní ztrátu, ale 9,46% získala TOP09, a ODS a TOP09 dohromady (velká část voličů TIOP09 jsou odloudění voliči ODS) má podstatně víc než ČSSD, i přes ten tříprocentní zisk. Tyhle údaje umožňují jen hrubé srovnání, ale neplyne z něho vůbec, že by proti výsledkům voleb do PS z května nastal nějaký výrazný posun ve směru k ČSSD. ODS tratila v Praze a vzhledem k roku 2006, a patří jí to, je to trest za její ohavné hříchy, k nimž v neposlední řadě patří vykopnutí Topolánka a nyní krajně nekorektní předvolební postup vůči TOP09: celopražský výsledek je přiměřená odměna. Bohužel TOP09 začíná projevovat taky lehké sklony k hyenismu: tak předseda Schwarzenberg např. v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že nechá na voličích TOP09, koho podpoří v druhém kole. Jistě, případné doporučení nemá moc velkou váhu (voliči, jejichž kandidáti neuspěli, přijdou volit do druhého kola jen málokdy) – právě proto je jeho odepření zbytečné gesto.

Tím se dostáváme k senátním volbám. Musím se přiznat, že tady řečem o neúspěchu ODS vůbec nerozumím. Situace je nepříjemná tím, že ČSSD může ve volbách jenom získat – to ovšem není dáno chybou ODS, ale dílem náhody (ČSSD neobhajuje ani jeden mandát). Do druhého kola postupuje 19 kandidátů ODS (posledně 21) a 22 kandidátů ČSSD (posledně 26). A zase: je třeba vzít v úvahu ještě 5 kandidátů TOP09. Přitom většina (12) kandidátů ČSSD jde do druhého kola z druhého místa, a když se podíváme na výsledky předchozích voleb, je vítězství z druhého místa nepříliš časté. Nelze popírat, že ČSSD má přesto opravdu šanci na to, aby získala v Senátu většinu: ale není to kvůli volebnímu neúspěchu ODS.

A nakonec - všechno zlé je k něčemu dobré: je příjemné, když ČSSD nezastupuje v televizní debatě politik připomínající hostinského ze známého filmu s Fernandelem Červená krčma, ale mimozemšťana, nicméně takového, kterého doma před vysláním na kosmickou misi naučili slušnému chování. A za druhé: Jiří Paroubek je s výkonem své strany nespokojen: její úspěch prý není dán tím, že by byla tak dobrá, ale tím, že ODS dělala hrubé chyby. Z toho nepřímo plyne: situace ČSSD není zatím ani náhodou tak zlá, že by jí expředseda mohl využít k pokusu o triumfální návrat do imperátorské pozice. Tedy k úspěšnému pokusu. A to je přece v zásadě pozitivní zpráva.

17. února 2010