indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

4.10.- 9.10. 2010

Věc: výtvarná soutěž Událostí

Vážení čtenáři, jsem rád, že na stará kolena mohu přijít ještě s jednou inovací. Měli jsme toho za těch deset let už v Událostech habaděj, leč výtvarnou soutěž jsme doposud nepořádali. Ale začít není nikdy pozdě, a protože nejsme žádní troškaři, začneme hned pořádným soustem.

Jak jste jistě zaregistrovali, zuří momentálně moravsko – pražská bitva o soubor monumentálních obrazů známého výtvarníka Alfonse Muchy Slovanská epopej. V současné době jej chovají na hroutícím se zámku v Českém Krumlově, teď má být násilím přemístěn do Prahy do zvláštní, specielně jemu věnované budovy (předpokládám, že půjde o lehce zmenšenou kopii chrámu Vasila Blaženého z Moskvy, tedy o žádný blob, to by se hodilo nejlépe), která však dosud neexistuje. Proto má být provizorně umístěn do Průmyslového paláce, který naopak v interiéru připomíná spíše technické muzeum, což se nehodí vůbec. Moravané i proto právem protestují.

Existuje ovšem silný argument pro to, aby se s epopejí zatím nehýbalo a tak se zažehnala česko-moravská občanská válka, která by byla velmi svízelná proto, že historické hranice mezi Čechy a Moravou už cca 60 let neexistují, zlikvidoval je bolševik. Ukazuje se totiž, že Slovanská epopej je významně nedokončená a chtělo by ji dopracovat.

Dnes v 16.35 hodin přinesl totiž server lidovky.cz tuto zprávu: „Znojemská policie začala vyšetřovat masakr německých civilistů v Moravském Krumlově z června 1945. Provádíme základní prověřování událostí, řekl Jan Křepela ze znojemské policie.“ Mělo jít o vraždu 11 německých civilistů, případ je historicky zdokumentován (Moravský Krumlov ležel před vyhnáním Němců na etnické hranici, byl národnostně smíšený, za války patřil k Říši). Z toho je zjevné, že jednak se jako sídlo Slovanské epopeje mimořádně hodí (demonstruje vnitřní sílu rozpínajícího se slovanství), a jednak je třeba učinit ještě závěrečný krok, který bude znamenat uzavření Muchova velkolepého konceptu. Jde o vytvoření velkého dekorativního výtvarného plátna zvíci velkého vápna na fotbalovém hřišti s názvem: Čeští vlastenci trestají a vyhánějí zrádné sudeťáky (námět by se taky hodil zobrazit samostatně např. jako náhrada Maroldova panoramatu v Praze, které líčí historicky depresivní událost, totiž bitvu u Lipan, ale to by bylo jednak příliš náročné, jednak by to neřešilo česko-moravský konflikt).

Vypisuji tedy pro výtvarně nadané čtenáře Událostí soutěž. Půjde o vytvoření skizzy slavné historické události, která se stala jakýmsi základem našich novodobých dějin, jehož se nějak ne a nemůžeme zbavit, i když ho okecáváme veřejně už dvacet let (viz různá Českoněmecká diskusní fóra atp.). Komisi, která bude návrhy oceňovat, budu tvořit já a moje stálá spolupracovnice, kočička Diži. Protože neoplývám majetkem, první cena bude lahev Modrého Portugalu (pokud je pořád tak levný jako za totáče). Rozměr skizzy nemusí být nutně sedmnáctkrát čtyřicet metrů (to jsem si našel na Wikipedii coby rozměr velkého trestného území na fotbalovém hřišti), zato by měla být barevná. Velmi bych se přimlouval, aby jedna z hlavních postav na české straně měla podobu europoslance Zahradila, k uctění jeho zásluh o trvalé zúčtování s vyhnanými revanšisty.

Pokud se poté podaří vytvořit dekorativní mazanici kongeniální Muchovým plátnům (na to už by bylo nutno sehnat movitého sponzora), není pak důvodu, proč by celá dokončená Epopej nemohla zůstat natrvalo v Českém Krumlově – naopak, bude tam zakořeněna, protože centrálním motivem by mělo být účtování s těmi jedenácti zrádci.

Soutěž je termínovaná k 1. 1. 2011.


Za správnost: Doležal

(Diži neumí psát).


P.S. Moravský Krumlov si cti, aby v něm bylo sídlo „Slovanské epopeje“ zaslouží i z jiného důvodu: v první pětině minulého století se v něm totiž odehrál slovanský zázrak: město, které mělo ještě v roce 1910 72,4% německých obyvatel, jich při sčítání lidu prováděném již republikánskými a slovanskými prostředky v roce 1921 mělo najednou jen 14,4%. Protože „odsun“, či jiné, radikálnější formy „vylikvidování“ lze vyloučit (tenkrát se to ještě nenosilo) je jediné vysvětlení Boží zásah. Představte si to: 27. října 1918 usnete jako pouhý Němec, a 28. října 1918 se probudíte jako Čech rodu slovanského! Tedy něco jako Kafkova Proměna, tentokrát v opačném gardu. Dovedete si představit tu radost?

10. října 2010