K článku Petra Uhla o Demokratické iniciativě (čtenářský dopis)

Článek Petra Uhla „Demokratickou iniciativou proti Chartě 77“, který jste zveřejnili 20. září t.r., obsahuje řadu nepravd, polopravd a nepřesností. Jako někdejší místopředseda a tajemník DI cítím povinnost vyjádřit se k těm hlavním (a jenom k nim) osobním dopisem.

Předesílám, že dokumenty DI jsou shromážděny v knize „Čas demokratické iniciativy“. Jde o kritickou vědeckou edici zpracovanou pracovníky ÚSD AV ČR v rámci výzkumného úkolu ohledně předlistopadových nezávislých iniciativ. Vyšla v r. 1993.

Hlavní argument pana Uhla proti DI je, že jsem ho prý na podzim 1988 navštívil já a Martin Palouš jménem DI s peticí, adresovanou FS a dalším státním a možná stranickým orgánům, obsahující stručný návrh zásad nové ústavy, kde se výslovně uvádělo, že DI nezpochybňuje princip vedoucí úlohy KSČ, že tato úloha má být zákony a pak zákony zpřesněna, aby nedocházelo k nezákonnostem a zvůli. Petici nakonec podepsalo 50 občanů, z toho většina byli jistě chartisté.

Především: Martin Palouš nikdy nebyl členem DI. Navíc žádný takový ani jiný dokument DI s „nezpochybněním“ vedoucí úlohy strany neexistuje. Dopisy podepsané 50 občany (13 z nich byli chartisté) byly tři, vznikly na podzim 1987, a podepsali je zakladatelé DI spolu s prominentními signatáři Charty. DI vydala svůj první samostatný dokument pod svým jménem 19. února 1988, spolupráci s Chartou a ostatními nezávislými iniciativami jsme se nikdy neuzavírali. Na podzim roku 1989, před listopadem, jsme měli cca 100 aktivistů po celé republice. Nepřipadá mi to až tak málo. Chartistů mezi nimi bylo minimum. Byli jsme jiná skupina.

DI přerušila činnost 14. listopadu 1988. Začali jsme se opět angažovat 20. prosince téhož roku žádostí Husákovi o amnestii pro politické vězně. Přerušení činnosti trvalo 36 dnů. Manifest o obnovení činnosti jsme nevydali, zato jsme do března 1989 (tehdy jsme se podle Uhla znovu vynořili) vydali 23 dokumentů, z nichž řadu nepochybně zveřejnila Svobodná Evropa, od ledna nerušená.

Žádný dokument z března 1989 (údajně „první veřejné oznámení o činnosti DI“, nepravda, viz výše) o tom, že se DI „inspirovala tehdejším vývojem v SSSR“ ve sborníku dokumentů není, moc by mne zajímalo, kde ho pan Uhl vzal. Jinak vývoj v tehdejším SSSR jsem já osobně považoval a dodnes považuji za podstatně důležitější pro zhroucení bolševického režimu v ČSSR, než (ve vší úctě) činnost Charty77, a taky jsem to napsal.

Právo 27. září 2010