Medvědí služba Martě Kubišové

Rozhodnutí odvolacího soudu ve sporu Vondráčková - Kubišová je pravomocné. Teď jsme se díky manželu Heleny Vondráčkové panu Michalovi měli příležitost seznámit se stanoviskem prezidenta Klause k petici na podporu Kubišové, která vznikla ještě před řízením soudu. Podle pana Michala prezident vyjádřil jemu i jeho manželce obrovskou podporu a petici neskutečným způsobem odsoudil… „Vůbec jsme se s ním nebavili, kdo má nebo nemá pravdu, on sám řekl, že o tom nic neví, že je to otázka soudu.“ To pak potvrdil zástupce hradního kancléře Petr Hájek: „Vím bezpečně, že ta petice mu byla naprosto odporná. Mně taky. Takový morální kýč, zasahování do rozhodování soudu, to je šílené. Když pan Michal říká, že pan prezident podpořil Helenu Vondráčkovou, tak je to pravda.“

Musím se přiznat, že paní Kubišová je mi výrazně sympatičtější, než paní Vondráčková. Ostatně tady nejde o paní Kubišovou, ale o petici, paní Kubišová je takříkajíc jen jejím objektem. A že mi naproti tomu není sympatický hysterický tón, který volí pan Hájek (a podle svědectví jeho i pana Michala i pan prezident – zřejmě ho dopovalo to, že pod peticí je podepsán i jeho odvěký soupeř Václav Havel). Bez ohledu na to je v prezidentově postoji mnoho pravdy.

Petice vyzývá paní Vondráčkovou, aby od sporu ustoupila, „protože paní Kubišová jí byla kdysi blízká, nikdy jí neublížila, a přesto, že ji potkal nepříznivější osud, nepřestala se k ní hlásit.“ Závěru té věty nerozumím: proč by měl být morální výkon hlásit se k lidem, které potkal příznivější osud? Nebo tím snad má být řečeno: ačkoli paní Kubišová režimu vzdorovala, kdežto paní Vondráčková se přizpůsobila, nepřestala se k ní paní Kubišová hlásit?

Petice je nešťastná přinejmenším ze dvou důvodů: za prvé, nepříznivý osud sem, nepříznivý osud tam, paní Vondráčková a pani Kubišová jsou si dnes, ve svobodné České republice, před zákonem rovny, a není možné morálními argumenty problematizovat právo paní Vondráčkové obrátit se k soudu tam, kde se cítí být poškozena. A za druhé, signatáři petice dávají nepřímo najevo nedůvěru, že soud by případně mohl rozhodnout nespravedlivě, tj. v neprospěch jejich mandantky. Podpora jedné strany soudního sporu veřejnou peticí se dá velmi snadno vyložit jako pokus ovlivnit soudní jednání a zasáhnout do nezávislosti soudu. Takový pokus má jakousi legitimitu v totalitních a autoritativních režimech, kde nezávislé soudy neexistují: to ale není náš případ.

Soud nakonec rozhodl ve prospěch paní Kubišové, a já nepochybuji o tom, že jeho verdikt byl spravedlivý. Nicméně pokud někdo předstoupí s výše uvedenými dvěma výhradami pře Ústavní soud nebo ještě spíš před nějakou nezávislou nadnárodní soudní instituci, není vyloučeno, že nastane problém. Problém pramení z toho, že autoři petice zůstali vězet svými myšlenkovými stereotypy někdy v předlistopadové době.

lidovky.cz 24. září 2010