Eurohysterie na francouzský účet

Francie má problém: stala se v posledních pár letech zaslíbenou zemí pro imigranty z Rumunska. V duchu politické korektnosti je nutno napsat (smí-li se to vůbec) že v převážné většině jde o rumunské Romy, často bez dokladů, pobývající (zase v převážné většině) v nelegálních kempech. Pokud jde o živobytí, jsou odkázáni na charitu institucí a jednotlivců. Policie si stěžuje, že někteří z nich si občas vypomáhají i jinak.

Tím nechci zastírat, že ti lidé mají problém. Ve své vlasti žili v bídě. Podle toho, co říkají, byli mnozí z nich krutě postiženi letošními povodněmi. Problém se týká Rumunska a EU. Teď se samospádem nastěhoval i do Francie. Sjednocená Evropa se zjevně domnívá, že je tedy na Francii, aby ho řešila. To není úplně logické. Aby se to zamaskovalo, zaznívají na francouzskou adresu tirády hysterie v duchu multikulturality a politické korektnosti.

Před časem pocítil potřebu předvést se jako lidumil a krasoduch český ministr zahraničí. Pak své výroky ohledně možného Sarkozyho rasismu zmírnil, vysvětlil však, proč je v této věci citlivý: byl v dětství konfrontován s protektorátním romským koncentrákem v Letech.

Pan ministr to má popletené a navíc nehorázně přehání: v Letech byli za dosti nelidských podmínek a pod dozorem soustřeďováni naši spoluobčané romské národnosti. Jediná cesta odtud vedla do Osvětimi. Rumunští Romové si své Lety zřídili sami dobrovolně ve Francii, aniž by se někoho ptali na dovolení. Mám dojem, že se jim tam docela líbí. Francouzi je odtud v zoufalství deportují do Rumunska: chce snad pan ministr naznačit, že Rumunsko je jeden velký vyhlazovací tábor? Měli bychom se připravit na přerušení diplomatických styků.

Ještě větší průbojnost teď projevila eurokomisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová. Protože je komisařka (u nás to slovo vzhledem k VŘSR nabývá poněkud hrozivého podtextu), nebrala si servítky a prohlásila na francouzskou adresu poněkud napoleonsky, že jí s Francií dochází trpělivost (paní komisařka je z Lucemburska). „Osobně jsem pobouřena situací, která vyvolává dojem (pan Schwarzenberg mluvil taky o dojmu, všichni mají dojmy), že lidé jsou z jedné země EU vypovídáni jen proto, že patří k nějaké etnické menšině“ (jsem v silném pokušení tvrdit, že paní komisařka lže a dobře to ví). „Nikdy jsem nevěřila, že Evropa po druhé světové válce bude ještě někdy svědkem něčeho podobného.“ Pokud snad chce paní komisařka srovnávat vyhošťování Romů z Francie do Rumunska s holocaustem, je hysterie slabé slovo. Pozoruhodnější by bylo, kdyby měla na mysli rozsáhlé deportace německých „menšin“ ve střední Evropě po bezprostředně po válce. I to by sice bylo hystericky přehnané, ti lidé se na místa odkud je vyháněli, nepřestěhovali před půl rokem, ale průměrně před půl tisíciletím, před vystěhováním byli okradeni o dost solidní majetek, část byla pro výstrahu zavražděna, a na cestu nedostali euráče, nanejvýš tak pár kopanců. Ale přesto by se dalo říci: sláva, Evropa se rozpomíná.

Obávám se však, že by to byl velmi předčasný optimismus.

lidovky.cz 15. září 2010