Kníže naběhl Nečasovi na vidle

Ministr Schwarzenberg dosti tvrdě kritizoval francouzského prezidenta Sarkozyho za způsob, jakým řeší migraci rumunských Romů do Francie (formou repatriace části z nich, sice dotovanou, ale zároveň pod tlakem, tam, odkud přišli).

Schwarzenberg prohlásil, že postup francouzského prezidenta je proti duchu a stanovám EU. „Mírně řečeno(!)… nelze se ubránit podezření, že tu hrají roli taky rasistické pohledy.“

Ministr zjevně cítí v zádech jakousi podporu Bruselu a evropských socialistů. Navíc nemá Sarkozyho rád, a to z dobrých důvodů: v době, kdy EU předsedala Česká vláda, využil francouzský prezident její slabosti k vlastním politickým exhibicím, což je poněkud nízké. Není taky vyloučeno, že zapracovala i emanace Pravdy a Lásky.

Proti Schwarzenbergově výroku se vzápětí ohradil premiér Nečas: připadá mu laciné dávat tomu automaticky nějaký rasový podtext, s ministrem bude ještě jednat, zejména se chce zeptat, zda má své tvrzení podloženo nějakými důkazy. Ministra tedy čeká tzv. kartáč. Brání se, že mluvil jen o dojmu, jako by to byl rasismus, který Sarkozyho jednání dělá navenek. To není ani moc přesvědčivé, ani moc důstojné.

Zarážející jsou dvě věci: kritika Francie ze strany státu, kde se v „řešení romské otázky“ nezmohli na nic jiného, než na jedné straně na problematické nadbíhání většinovým extrémním náladám ve společnosti, a na druhé straně na voňavě růžové, láskyplné, leč naprosto neúčinné žvástání a plány kavárenských humanistů, nezní příliš přesvědčivě. Za druhé, pokud se francouzského tygra, jakkoli opelichaného, rozhodne český křeček kousat do ocasu, měl by mít krytá záda a připravené ústupové cesty. A za třetí a hlavně, integrovat Romy do společnosti je nezbytné. Otázka je, nakolik je nezbytné integrovat rumunské Romy do francouzské společnosti. Jejich emigrace je čistě ekonomická, protože ve Francii je přežívání lidí bez sociálního zakotvení nepochybně podstatně příjemnější než v Rumunsku. Přitom rumunské Romy je nutné integrovat do rumunské společnosti a bruselští eurohumanisté spolu s Francií by v tom měli chudému Rumunsku vydatně finančně pomoci.

Premiér Nečas svého ministra zahraničí, jak se dnes říká, „nemusí“. Je to pro něho nepochybně cizí ideologický element ve vládě. Podle svého vzoru na Hradě by ho snesl tak nanejvýš jako ministra kultury, kdežto v Černínském paláci by se mu asi daleko více líbil např. přítel Zahradil. Přitom ať je ministr Schwarzenberg jaký je, ministr zahraničí je cca. stokrát lepší, než by byl ten předposledně jmenovaný. Jeho situace je choulostivá, taková, pro kterou platí: buďte prostí jako holubice a opatrní jako hadi. Obávám se, že pan Schwarzenberg tentokrát tento příkaz frapantně porušil.

lidovky.cz 30. června 2010