Jak má vypadat ideální nová strana

Následující řádky jsou pokusem o jakousi reflexi nad tím, jak si náš lid a jeho intelektuální předvoj představují politickou stranu, která by se příznivě odlišovala od těch stávajících, starých a prohnilých a mohla přispět k renesanci české politiky. Vycházím z toho, co jsem si přečetl v novinách, i z poměrně četných čtenářských dopisů, které dostávám. Zohledňuji též průzkumy veřejného mínění. Potřeba něčeho nového, čistého a politicky okouzlujícího zachvacuje lidi zpravidla před volbami. Pak na ni zapomenou, za normálních okolností na čtyři roky, představitelná je ovšem i situace, kdy na ni budou muset zapomenout na dobu čtyřikrát delší. Ale nechci strašit.

Zde je tedy pokus o popis strany takřka, ne-li úplně ideální.

Rozum dá (bez ohledu na to, co si přejeme nebo ne), že opravdu nová strana musí mít solidní ekonomický background. Protože nová strana musí mít taky nějakou spolehlivou členskou základnu, je přirozené, že lidé z ekonomického backgroundu tvoří její pružnou páteř. Tato aktivita jim navíc navíc poskytne i vítané rozptýlení, vyměnit nablýskané kanceláře špičkových manažerů za lehce cikánské prostředí stranických sekretariátů je nepochybně zábavné.

Neodmyslitelnou součástí moderní, dynamické nové strany jsou pořádkové síly. Je to sice vynález z minulého století, ale aspoň na čas se i tehdy docela osvědčil. Zpočátku dávají pozor na pořádek na ulicích a v parcích, pak se mohou soustředit i na sály, v nichž se konají stranické konference a sjezdy, nakonec, když se straně daří, mohou dbát úplně o všechno. Zároveň i ony znamenají samozřejmě posílení členské základny.

Užitečnost volného propojení byznysu a politiky formou práce na společném díle – nové moderní politické straně - se muže projevit i v něčem, z čeho by měly mít radost aktivistky genderových iniciativ. Úspěšní podnikatelé se žení, a jen výjimečně si berou za choti odpudivé šeredy. Atraktivní mladé dámy loajálně následují své muže a stávají se ozdobou nejen stranických sekretariátů, ale i propagačních publikací, na nichž se nemusí zahalovat do burek, nikábů nebo čádorů, právě naopak. O něčem podobném si např. v KDU-ČSL mohou nechat jen zdát. Giovinezza, giovinezza, primavera di bellezza, zpívalo se v jedné kdysi slavné písni.

Velmi významné je, aby nikdo ze zúčastněných neměl pokud možno žádné zkušenosti z praktické politiky. Umožní mu to naslibovat veřejnosti takové věci, nad nimiž by ukoptěným sucharům ze zaprášených kancelářích starých omšelých stran vstávaly hrůzou vlasy na hlavě.

Je nepochybné, že takto formovaná strana si může dovolit program, který bude veřejnosti imponovat: všichni budou rozhodovat o všem. Všichni, to znamená ekonomičtí manažeři, jejich choti a ochranka.

Rubem svobody je stranická kázeň. Největším nebezpečím pro ni je tzv. nemotivované členstvo, tj. lidé, kteří nejsou ani manažeři, ani jejich manželky, ani jejich ochranka, a do strany vlezli v podstatě z blbosti. Mohou s nimi být potíže, protože jejich utopické sny se dostanou spíš dřív než později do rozporu s pragmatizmem Zakladatelů. Aby nebylo nutné sahat k drastickým prostředkům (nedobrovolná koupel v sudu u hráze Orlické přehrady) je třeba vstup do strany maximálně ztížit, kdežto vyhazov maximálně zjednodušit. Toho se dá dosáhnout např. důkladným a permanentním testováním protikorupční odolnosti adeptů i členstva. Ukázněnost těch, kteří překonají všechny překážky a dopracují se např. zastupitelských postů, se zajišťuje reversy, umožňujícími jejich signatářů uprchnout pouze do lesů nebo mezi houmlesáky (kde budou pod dozorem pořádkových sil strany).

Program strany může být mnohostranný, aby přitahoval voliče jako mucholapka mouchy. Bez nadbytku členů se moderní česká strana dokonale obejde, bez voličů bohužel ne. Je důležité, aby bylo jasné, že chce něco nového, krásného a dokonalého, proti tomu starému, prohnilému as zkorumpovanému. Důležité je taky heslo. Z útlého dětství si pamatuji jedno mimořádně vydařené: „S námi nezabloudíte“.

A na závěr otázka, milí čtenáři: dovedete si představit politickou stranu, která by dokázala naplnit tato přísná, leč praktická kritéria? Nebo snad máte dokonce mlhavý dojem, že taková strana už existuje? A která to safra může být?

16. května 2010