indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

7.11.-14.11.2009

Nanebevzetí Václava Havla

Oslava nanebevzetí Václava Havla se konala, jak to má být, v kostele. Kostel byl předtím odsvěcený, jinak by hrozilo nebezpečí, že zasáhne Hospodin. Oslavovalo se zároveň 20. výročí pádu bolševismu, zdá se, že obojí, nanebevzetí i převrat, nějak těsně souvisí. Tentokrát byl na parádu pozván i čert, totiž prezident Václav Klaus (protože kostel je odsvěcený, nic návštěvě knížete pekel nebránilo).

Čert byl přivítán, jak se mezi věřícími sluší, pískotem. Pískot organizovala coby svíčková bába paní Monika Pajerová. Volala „fuj“ a strhla k této odvážné akci i několik dalších věřících. Vadí jí prý, že Klaus otevřel dveře lidem, kteří rozkradli zemi. To je hysterické přehánění, dveře byly díky listopadovému převratu dokořán a zavřít se daly jen ztuha, jinde to bylo ještě horší. Teze o rozkradení je nápadně podobná Zemanově spálené zemi. Paní Pajerová připomíná bojovné britské modré punčochy z přelomu 19. a 20. století – aby to bylo dokonalé, měla ještě za hlasitého pištění a ječení přetáhnout Antikrista deštníkem. Nedostatek elementární slušnosti v českém intelektuálním prostředí je šokující: na havlovskou oslavu nepřišel Václav Klaus, ale prezident ČR. Přišel tam, předpokládám, proto, že byl pozván. Je možné ostentativně mlčet. Mimořádně směšné je, že v okamžiku, když Klaus zakončil svůj krátký projev okázalou chválou na Václava Havla (vzhledem k programu akce by bylo možná vhodnější, kdyby ji byl zazpíval), propukli zúčastnění na všechnu nevraživost zapomněli a zaburácel bouřlivý potlesk.

O tom, proč přišel hradní Mefisto intelektuálního světce a asketu mezi shromážděné andělské kůry pochválit, lze jen spekulovat. V každém případě Klaus dělá podobné kroky většinou z ryze praktických důvodů. Ale možná že je v tom jen solidarita sekularizovaného ďábla se sekularizovaným andělem. Patří tak nějak dohromady a navzájem se doplňují.

V neradostné atmosféře poněkud rozložené české společnosti to působí depresivně. Boj pravdy a lásky s neviditelnou rukou trhu už dávno ztratil svou přitažlivost. Řekl bych, že lidi to už moc nezajímá. Je to passé. Sama východiska jsou na obou stranách pokrytecká a byla falešně postavená. Tahle polarizace společnosti je, nebo měla by být dílem minulosti. Není čas příkopy prohlubovat, ale příkopy zasypávat. Jde o vážnější věci. O takové, které se v odsvěcených kostelech nevyřeší.

lidovky.cz 16. listopadu 2009