Dvě poznámky

S autorovými závěry (link na článek doplním, až bude v Reflexu zpřístupněn, tj. příští čtvrtek) v podstatě souhlasím. Považuji jen za nutné ho doplnit dvěma poznámkami.

Za prvé: to, co se stalo na přelomu 80. a 90. let, nebylo prosté ztroskotání SSSR v důsledku tvrdé politiky Ronalda Reagana. TO, že se tak nelidská tyranie s tak imperialistickými ambicemi zhroutila bez jediného výstřelu, je věc v dějinách velmi neobvyklá, a nemohlo by se to bylo udát bez spoluúčasti ruských politiků z Gorbačovova okolí (včetně Gorbačova samotného) a ruských intelektuálních elit na proměně situace: tito lidé nazřeli nedokonalost a surovost režimu a pokoušeli se ho s mnoha iluzemi a nedokonalostmi, ale v zásadě poctivě změnit. Neupírejme Rusům nos mezi očima, za to si zaslouží uznání.

Pokus bohužel v devadesátých letech skončil krachem uprostřed jelcinovského rozvratu. Putin se dostal k moci v situaci, kdy hrozila úplná teritoriální dezintegrace země (povstání v Čečně mohlo spustit řetězovou reakci, hrozilo, že Rusko v rámci prohloubení federalizace rozchvátí regionální samovládci). Zabránit tomu musel, problém je, jak to udělal a co místo chaosu vytvořil.

A za druhé: Německo jako neslabší článek EU. Nejde jen o tradici dobrých a vstřícných německo-ruské vztahů. Na slabém postavení Německa má podstatnou vinu Západ. Druhou světovou válku se dodnes nepodařilo normálním způsobem uzavřít: Německo je udržováno v lehce potupném postavení „poražené země“. Různí chytráci z něj ždímají další a další odškodnění – po pádu rudého impéria se horlivě zapojily i někdejší ruské kolonie. Přitom v dnešním Německu žije už jen velmi málo lidí, kteří zažili válku byť jen jako děti. Rusové o absurdním postavení Německa vědí a nebudou váhat toho zneužít. A Česká republika, která si ve vztazích s Německem od roku 1989 sní svůj absurdní sen vítěze druhé světové války, se octne v kleštích mezi Německem a Ruskem. Němci jí nepomohou, ani kdyby chtěli, nemají na to dost sil. Nejsou už dávno žádná velmoc. Ke slovu přijdou zase Rusové.

Reflex č.39/2009