Janotova zbraň

Ministr financí Janota předložil vládě zároveň návrh státního rozpočtu s astronomickým schodkem (vláda ho přijala) a balíček úsporných opatření, která by byla s to schodek výrazným způsobem snížit. O něm vláda, zjevně lehce roztřesená v kolenou a nejspíš asi taky ne zcela jednotná (o vliv na ministry soupeří ODS a ČSSD), zatím ještě nerozhodla.

I člověk, který jako já není odborníkem na hospodářské otázky, vidí, že Janotův balíček je slovo do pranice. Navrhuje nezanedbatelné úspory v sociálních záležitostech (porodné, mateřská, příspěvky na děti, nemocenská) a zvýšení nepřímých daní (dopadnou rovnoměrně na celou společnost a při jejich výběru se obtížněji fixluje). Je to záležitost tak říkajíc antipopulistická: říká voličům uprostřed narkózy předvolebních slibů – budete potit krev.

Ministr si to může dovolit. Nepotřebuje, aby ho někdo volil. Ví, že jeho ministerská role skončí s demisí Fischerovy provizorní vlády. Citlivé volební období se ho netýká. Člověk by řekl, laciná odvaha. Na rozdíl od některých svých kolegů, kteří už dali jasně najevo, jak intenzivně se drží nabytých křesel, platí tím, že na něco podobného rezignuje. To je docela solidní měna a dává jeho jednání jakousi legitimitu.

Tak se stalo, že uprostřed předvolebního maškarního reje populistických slibů explodovala třaskavá nálož. TOP09 se k Janotovu návrhu hlásí, nechce vyhrát, jen se dostat do parlamentu, a na rozumném postoji se vyprofiluje. Taktéž zelení, kterým už naopak nic nepomůže. ČSSD je, jak se dalo čekat, rozhodně proti, souhlasila by s tím, kdyby si z balíčku mohla vyzobat pár sociálně vstřícných maličkostí. Sází na předvolební slibotechnu – banální řešení, a banální řešení zpravidla vycházejí. O komunistech jako obvykle darmo mluvit.

Zábavný balet předvádí ODS. Původně byla, stejně jako ČSSD, rozhodně proti, i když samozřejmě z jiných důvodů. Ještě předevčírem návrh bagatelizoval odéesácký expert poslanec Doktor: jde o ministrovu fabulaci a jeho návrh je rozpočtový yetti. Zároveň už předseda Topolánek naznačil změnu tónu: „s jistým nesouhlasem a spíše státotvorně bych pro něj zvedl ruku“. A včera pokračoval místopředseda Nečas: „Byť se nám Janotův balíček obrovsky nelíbí a celá řada věcí je podle nás nedomyšlená, tak bychom pro něj se skřípotem zubů hlasovali. Je to jediná šance, jak reálně příští rok zabránit deficitu 230 miliard.“

To je opravdu pozoruhodné: je to jediná šance: proto pro ni budeme hlasovat, ale aby se na nás voliči zase až tak nezlobili, tak s velkým nezalíbením, jistým nesouhlasem a skřípěním zubů.

Je otázka, jaký dojem ten skřípot a nesouhlas při hlasování pro udělá. ODS hledá typickou třetí cestu. Problematičnost třetích cest zpravidla spočívá v tom, že jsou kompromisem mezi ano, ano a ne, ne. Jsme pro s jistým nesouhlasem. Udělali by lépe dokonce i tenkrát, kdyby byli proti.

Ostatně si myslím, že si ministr Janota zaslouží uznání. Když už pro nic jiného, tak pro to, jak přiměl politické strany, aby se na jeho balíčku profilovaly.

lidovky.cz 10. září 2009