Topolánek a „Občanská společnost“ v akci

Útok na Topolánka v Hustopečích vyšetřuje policie ČR. Je na podávání informací o stavu věcí velmi skoupá a má k tomu velmi dobré důvody: jednak úniky informací v průběhu vyšetřování zpravidla nadělají víc škody než užitku, a jednak jde o politikum první třídy, vyšetřovatelé se pohybují v minovém poli.

Výsledek jejich práce může totiž podstatně ovlivnit nadcházející volby. Pokud by se ukázalo, že za útokem je ČSSD (moc tomu nevěřím), podařilo by se ODS stáhnout ztrátu, způsobenou toskánskou aférou. Pokud by se ukázalo, že hybatelem je sama ODS (tomu věřím ještě méně), bude její osud ve volbách zpečetěn. Třetí možnost v tomto případě existuje, udělal to nějaký dobrák z vlastní iniciativy v přesvědčení, že „pomáhá dobré věci“.

Druhá možnost nehraje přitom do ruky jen sociálním demokratům, ale i velmi silné virtuální straně jménem SMK (Strana Modrých Kořenů), zakořeněné především na Pražském hradě, ale taky v některých tzv. pravicových médiích (Právo zatím zachovává ve věci čítankovou neutralitu, proč taky ne, když práci odvádějí ti druzí).

Ve společnosti panuje velká a neukojená žízeň po informacích. A je tedy rovněž pochopitelné, že se řada internetových serverů pokouší organizovat sběr informací po svém. Základní otázky jsou: dostal Topolánek opravdu kamenem? A kdo si útok objednal?

Pokus jaksi doplňovat, nebo snad dokonce suplovat policejní vyšetřování je velmi pochopitelný. Zároveň je víc než nešťastný. Policejní vyšetřování dělají (nebo aspoň měli by dělat, věřme tomu) politicky neutrální profesionálové. Mají k dispozici jakousi neúplnou, ale spolehlivou síť informací, do niž zařazují každou další výpověď. Je to jako puzzle. Pokud by se ukázalo, že do něho výpověď nezapadá, je značná pravděpodobnost, že vypovídající kecá. V tom případě ho po zásluze čekají velké nepříjemnosti.

Pokud roli vyšetřovatele převezmou - byť i v dobrém úmyslu - média, situace se mění. Internetový server nemusí být politicky neutrální, vlastně by ani neměl. Internetoví svědci nenesou žádnou odpovědnost, dokonce mohou být i virtuální, kdo to zjistí? Prostor pro vytváření fiktivních konstrukcí z nespolehlivých pramenů je do široka otevřen.

Máme k dispozici docela pěkný příklad z době ještě hluboce předinternetové. Po vraždě Anežky Hrůzové na přelomu předminulého a minulého století si občané Polné vytvořili vlastní občanský výbor, který paralelně s policí případ vyšetřoval. Seděli v něm samí kovaní antisemité a sbírali svědectví, která jim hrála do noty. Přispěli tak k atmosféře, která umožnila kutnohorský soudní lynč. Pěkný příklad Občanské společnosti, jak pro ni horují pan Pehe a další.

V našem případě nejde o hrdelní proces, ale jen o volební výsledek. Ten ale bude pro spoustu lidí doslova a do písmene životně důležitý. Média mají právo vyjádřit svůj názor na věc – neměla by však fušovat do práce policistům.

lidovky.cz 28. srpna 2009