Čtenářský dopis Lidovým novinám

Petr Zídek polemizuje v LN ze 17. června s mým článkem o tom, že bylo třeba omilostnit bývalou prokurátorku Brožovou-Polednovou a vytýká mi, že jsem nechal stranou skutečnost, že se za své činy nekála. K věci jsem se vyjádřil ve svém internetovém zápisníku, to pan Zídek samozřejmě nemůže vědět, ale pro pořádek, protože to považuji za zásadní věc (a doplňuji, protože jsem na téma „milost dostal pár nesouhlasných čtenářských dopisů), to cituji:

Milost v žádném případě neznamená odpuštění viny, ale upuštění od (v tomto případě podstatného zbytku) trestu. Účinná lítost je něco, co zohledňuje soud při stanovení rozsudku, a předpokládám, že její nedostatek zohlednil i v tomto případě. Milost naproti tomu je něco, co si člověk nemusí, v původním (náboženském) slova smyslu dokonce ani nemůže zasloužit. Je to projev nemotivované vstřícnosti (ze strany toho, kdo ji uděluje, ať už jejím Bůh nebo světská instance), v případě Brožové by mělo jít o zohlednění jejího vysokého věku. Vysoký věk není samozřejmě zásluha, ale je to něco, co je třeba vzít v úvahu. Ze společnosti, která není schopná milosti a nemá ani jasno v tom, co to milost je, jde hrůza.

A podotýkám: za prvé, francouzský soud jistě jednal správně, když odsoudil Papona, stejně jako český soud jednal správně, když odsoudil Brožovou-Polednovou. Jiná věc je, zda francouzský stát jednal správně,když odsouzeného neomilostnil. To ale není můj problém, ostatně francouzský stát není pro nás žádný mustr. A za druhé: světská spravedlnost je nedokonalá, a tak se může stát, že přijde pozdě. Přesvědčení, že je to jediná možná forma spravedlnosti, vede k nelidskému a ukrutnému jednání. Jistě, paní Brožová-Polednová se taky chovala nelidsky a krutě. Ale to ji v té nelidskosti a krutosti máme napodobovat?

Lidové noviny 19. června 2009