Kamikadze

Čtenář, kterému se dostalo do ruky jen a pouze prohlášení předsedy ODS Topolánka pro ČTK z dnešního dne, musí být překvapen Topolánkovou zuřivostí. Ten se ohrazuje proti zprávě Lidových novin, podle níž hodlá premiér Fischer provést změnu ve funkci vedoucího úřadu vlády: Jan Novák, který tam byl za Topolánka, má prý být vystřídán Vladimírem Mlynářem. Topolánek k tomu mj. říká: „prohlašuji, že jde o cílenou spekulaci a nehorázný útok na moji osobu, který odmítám a budu se všemi prostředky bránit… Se vší vážností a důrazností se ohražuji proti spekulacím, které otiskly dnešní Lidové noviny o možné výměně na pozici vedoucího úřadu vlády s tím, že v této věci citují údajný a blíže nespecifikovaný zdroj z mého okolí.“

Expremiérova zuřivost je pochopitelná jen těm, kteří shodou okolností znají inkriminovaný text pánů Hluštíka a Dolanského z Lidových novin. Pikantní v něm není ani tak sama informace o chystané výměně (popřeli ji postupně premiér, jeho tiskový mluvčí i Vladimír Mlynář), jako citace výroku „zdroje blízkého Topolánkovi“, který zní: „Je to taková žido-bolševicko-unionistická skupina.“

Tento výrok je jak vůči premiéru Fischerovi, tak vůči Vladimíru Mlynářovi naprosto neuvěřitelným, nechutným způsobem sprostý. To za prvé a především. Za druhé, z výroku nijak neplyne, že by „zdroj“ tlumočil názory předsedy Topolánka, nýbrž nanejvýš jen to, že „zdroje“ Topolánkovi blízké si troufnou vyslovit něco tak úděsného – v tom je jakási lehká problematičnost toho, že výrok byl bez dalšího publikován. (Premiér může samozřejmě žurnalisty žalovat pro pomluvu, ale moc nevěřím tomu, že by neměli k dispozici důkazy toho, že citát je autentický). Přitom zároveň platí, že pěstovat si ve svém okolí takové „zdroje“ je zhruba totéž, jako brát si na noc do postele odjištěný ruční granát. A za třetí, kdyby se udělala mezi českými novináři a publicisty soutěž, kdo to asi mohl být tím tajemným Topolánkovi blízkým zdrojem, obávám se, že by výsledek byl dost jednoznačný. Nemohl by si předseda ODS mezi svými blízkými zdroji udělat trochu pořádek?

Pan Topolánek se shodou okolností dostal do situace, kdy na jeho dalším jednání závisí osud velké spousty lidí. Teď si mohou právem připadat (soudím aspoň podle sebe) jako pasažéři v rozhrkaném autobuse, který se řítí vysokohorskými serpentinami. Za volantem sedí veselý, lehkomyslný a možná poněkud pordoušený šofér, který snad v životě neslyšel slovo zodpovědnost. Děsná situace!

24. května 2009