Zepředu Chávez, zezadu NovotnýObsáhlý projev, který pronesl předseda ČSSD Paroubek na sobotní první části stranického sjezdu, média s výjimkou Práva jaksi zazdila. Je to škoda. Má rozměr standardní husákovské klády a není pozoruhodný ani tak obsahem, v němž se bohatě uplatňuje tradiční opoziční a zároveň i sociálně demokratická rozhazovačnost, jako formou, která zejména starším lidem leccos připomene. Posuďte sami: Za prvé: nenaplněné naděje. „Zdrcující většina z nás, co jsme v listopadu 1989 zvonili na náměstích českých a moravských měst klíči (maně si vzpomínám, že se pan Paroubek kdysi chlubil tím, jak příjemně strávil večer 17. listopadu 1989 – totiž u vínečka s přáteli, bd), si tehdy představovala velkou změnu.“ Za druhé: ačkoli se ČSSD poctivě snažila, byly tyto naděje zmařeny. Viníci jsou v současné době tři: prolhaná pravicová vláda, provládní média (před časem k nim připočetl i Právo) a zrádní zaprodanci. Topolánkovi ve spolupráci s médii „se podařilo zakrýt“, že existuje komplexní a vnitřně provázaný protikrizový program ČSSD. Před volbami činitelé pravicové vlády záměrně lhali, anebo jsou slepí a kolosálně neschopní. Buď to dělali z amorálnosti, nebo z hlouposti. Nemají právo na další existenci (politickou, nikoli fyzickou, doufám). Co s takovou neschopnou vládou, která ještě ke všemu veřejně lže. Pak jsou tu úslužná provládní média, která se hemží útoky, jejichž cílem je pokusit se otrávit prostředí v ČSSD, vypustit nepříjemný odér a pak si ještě pohoršeně ucpávat nos. Média ve vzácné symbióze s našimi nepřáteli zásobují veřejnost různými kauzami a pseudokauzami, je to trvalý tlak vyvíjený na nás. A konečně zkrachovanci a zaprodanci, kteří zradili poté, co byli politicky zkorumpováni. Získali i posily, defraudanta Volfa, hledajícího u vlády ochranu před trestním stíháním, a Evžena Snítilého, který ani po roce od jeho zrady v prezidentské volbě nebyl schopen doložit nové, čisté lustrační osvědčení. Za třetí: naštěstí je tu někdo, kdo se dokáže tomuto odpornému komplotu postavit, totiž Paroubkova ČSSD: chceme sloužit svému národu, jak nejlépe umíme, pracujeme pro lidi, kteří nás potřebují, a pro zemi, kterou milujeme. Naši občané od nás očekávají pomoc a časem i záchranu v řešení jejich mimořádně složité životní situace. Naším základním úkolem je ochrana základních životních jistot českého občana. A jde nám o to, zachránit, co se zachránit dá ze sociálního státu destruovaného systematicky pravicovou vládní koalicí. Jsem důvěryhodní: naše říjnové vítězství bylo grandiózní, zářivé a zůstane navždy obdivuhodné, jako nejvelkolepější ze všech našich vítězství. Využijme jedinečné historické příležitosti a pracujme dál na modernizaci, abychom naši stranu přeměnili ve veliké politické hnutí, kolem kterého se vytvoří koalice všech progresivních sil tohoto národa (dříve se tomu říkalo Národní fronta, bd). Jak vidno, Jiří Paroubek dokáže spojit zkušenost (předlistopadové) minulosti s (jihoamerickou) současností. Svému hysterickému přehánění sám skálopevně věří, což je podmínkou, aby o tom dokázal přesvědčit i jiné. Ten člověk je schopný úplně všeho a proto taky pořádně nebezpečný. A tahle společnost nemá proti lidem jeho typu vůbec žádné protilátky. lidovky.cz 16. února 2009 |