Paroubek versus Rath

Zápas ve volném stylu začíná tak, že člověk neznalý věci může být poněkud zmaten. Oba borci se v hlubokém předklonu drží za krk a ramena a vystrkují na publikum své tlusté zadnice. Mohlo by se zdát, že jde o zvláštní výraz přátelského kočkování – ve skutečnosti se jeden jako druhý pokouší zaujmout nejvhodnější pozici k tomu, aby se soupeřem praštil o zem a položil ho na lopatky.

Utkání dvou těžkých vah na špici ČSSD, o němž bude řeč, zahájil dr. Rath v pondělním rozhovoru pro Právo. Na otázku, zda by do budoucna uvažoval o funkci předsedy strany, odpověděl, že má pro budoucnost „svůj plán“: hodlá totiž cílevědomě usilovat o to, aby za čtyři roky měla ČSSD svého prezidenta, totiž Jiřího Paroubka. Na další logickou otázku, co by pak, až se to povede, chtěl dělat on sám, sdělil, že to, co ho zajímá, je, aby dostal Paroubka do prezidentské funkce. Nezajímá ho, co bude dělat v tu chvíli on – chtěl by jen mít takovou pozici, aby mohl výrazně napomoci Paroubkovu zvolení.

Předseda ČSSD dal hned vzápětí najevo, že je Rathovým nápadem potěšen, i když se týká poměrně vzdálené budoucnosti. „V tuto chvíli“ (oblíbený výraz českých politiků) o kandidatuře sice neuvažuje, ale pokud bude úspěšným premiérem, o prezidentský post se pokusí.

Představa dr. Ratha je lehce zašifrovaná, ale jasná: až přijde čas, vykopne svého přítele a šéfa do výše a zasedne na jeho stolec. Pan Paroubek se pak buď uchytí v oblačných výšinách Hradu (a bude mít na vybranou: buď úspěšně sloužit svému stranickému nástupci dole, nebo neúspěšně kverulovat; oba dosavadní prezidenti ČR zvolili druhou možnost), nebo dopadne na tvrdé. V případě úspěchu bude mít pan Paroubek čest a slávu, kdežto dr. Rath moc.

Koncepce pana Ratha počítá se slabinou přítele-protivníka. Na prezidentskou funkci se totiž třese jako bernardýn na jitrnici. Nepochybně má ale své představy a dost pochybuji o tom, že by byly totožné s představami dr. Ratha. Třeba naváže na tradici, která panovala v době, kdy byl úspěšným hospodářským manažerem, a pokusí se politickou a státní funkci spojit: „předseda ČSSD a prezident České republiky“. (Aby to bylo možné, vyžadovalo by to jakousi úpravu dosavadních politických poměrů.) Pak by na dr. Ratha vybyla funkce generálního tajemníka strany, a právě ze zmíněné minulosti víme, že ve dvojici předseda – generální tajemník tahá ten druhý za výrazně kratší konec.

V každém případě: ti z nás, kteří se té doby dožijí a budou moci vyvrcholení zápasu sledovat odjinud než z prostředí velmi stísněného a nepohodlného, budou mít o zábavu postaráno.

lidovky.cz 3. února 2009