Náhlá smrt plynové idyly

Úspěch mise premiéra Topolánka v Moskvě a Kyjevě byl příliš rychlý a krásný na to, aby mohl být opravdový. Dohoda, jejímž cílem mělo být obnovení dodávek ruského zemního plynu do Evropy, vzala za své hned tentýž den, kdy se zrodila.

Putinův oddaný šéf prezident Medvěděv prohlásil dohodu za neplatnou od samého počátku vzhledem k tomu, že Ukrajina k ní prý připojila jednostrannou deklaraci, v níž se uvádí

- že Ukrajina byla a je spolehlivým přepravcem plynu, že nezastavila dodávky do Evropy ani neodbírala neoprávněně plyn z tranzitu,

- a že splatila dluh Rusku za dodávky plynu.

Medvěděv nazval toto prohlášení výsměchem zdravému rozumu a porušením dříve dosažených dohod a provokativním a destruktivním krokem. Ruská vláda nesmí podle jeho rozhodnutí protokol uplatňovat, dokud Ukrajina deklaraci neodvolá. Zároveň premiér Putin navrhl předsedovi Evropské komise Barrosovi na pondělí schůzku představitelů Ruska a EU v Bruselu.

Česká strana a eurokomisař pro energetiku Piebalgs se marně brání, že ukrajinská deklarace není součástí smlouvy, nebyla vůbec do Moskvy odeslána a koluje pouze po médiích.

Zádrhel se dal očekávat. Není v zájmu Ruska, aby české předsednictví vyšlo z vyjednávání jako spolutvůrce úspěchu. Rusko má zájem na oslabení Topolánkovy vlády, protože Paroubek a jeho spolupracovníci k němu jsou a budou podstatně vstřícnější (ve věci amerického radaru, ale nejen v tom). Ruská věrchuška ostatně dala už předem neoficiálně najevo své pohrdání českým předsednictvím EU.

A naopak je v zájmu Ruska, aby jako viník plynové blokády před evropskou veřejností fungovala vzpurná Ukrajina. Pokud by deklaraci, která nepochybně součástí smlouvy není, odvolala (což dost dobře udělat nemůže), rovnalo by se to uznání viny. Pokud ji neodvolá, bude Ukrajina Störenfried kamenem v cestě dohodě Evropy s Ruskem, která by přece jinak byla tak snadná.

Bylo by velmi vhodné, kdyby prohnanost, jakou projevuje ruská diplomacie, sloužila trochu ušlechtilejším cílům. Třeba se toho naši potomci jednou dočkají. My už určitě ne.

12. ledna 2009