To hlavní na ODS ještě čekáStokrát opakovaná hloupost se stává pravdou, zní malinko obměněná známá sentence. Plyne z ní nepřímo, že také nesamozřejmé pravdy, pokud mají mít šanci, je třeba opakovat. Základní téze, kterou do nás v poslední době hustí pan Paroubek a v závěsu za ním novináři jemu naklonění i jiní, zní: ODS drtivě prohrála volby. Důvodem jsou zdravotnické poplatky a arogance (rozumí se především neslušné chování jejího předsedy). Je třeba změn, a tou základní je svržení ztroskotavšího lídra. Nic z toho se nestalo, předseda ODS sedí na svém křesle pevněji než dříve, zato jeho odpůrci dopadli jako sedláci u Chlumce. Z čehož plyne, že ODS nemá budoucnost. Že to říká pan Paroubek, je pochopitelné, je to aktivní politik a má své politické zájmy. Proč to po něm papouškují lidé z médií, nechápu. Za prvé: hlavním problémem ODS, který se osudově promítl i do výsledku posledních voleb, je její vnitřní rozloženost. Ta už předtím mocně přispěla k volebnímu vítězství-nevítězství ve volbách do PS a následnému vleklému rozkladu vládní koalice. Za druhé, ODS se už změnila, a to na podzim roku 2002, kdy Václava Klause vystřídal v předsednickém křesle nemilovaný Mirek Topolánek. Klausova ODS byla podivuhodnou kombinací dutého fanatismu a nezřízeného pletichářství, její koaliční potenciál se blížil nule. Demiurg strany měl dojem, že tak naplňuje odkaz velikého Friedricha von Hayeka. Topolánkovi nezbylo, než se pokusit o jakousi alternativu. Dělal to pomalu, váhavě, nešikovně, ale dělal to. Klaus v ODS zůstal jednou nohou – díky své čestné funkci a svým četným příznivcům. Od té doby se datuje latentní konflikt mezi Klausovou ODS, ideově sterilní, a Topolánkovou, ideově docela nevybarvenou. (Topolánek na rozdíl od Klause není intelektuál). Pro takhle rozpolcený politický útvar je vládnutí v pastové situaci nadlidský úkol. Pat se daří překlenout jen vnějškově, strana se rozkládá a ztrácí sílu. Z toho hlediska znamená výsledek kongresu velmi významnou změnu: ODS se odřízla od Klause (přesněji řečeno Klausovi nezbylo, než se odříznout od ní, což je pro Topolánka asi lepší), prezidentovi stoupenci ztratili významnou pozici korunního prince a koncepce „návratu ke kořenům“ (to jest před podzim 2002) se neprosadila. ODS čekají zlé časy: musí se stabilizovat v situaci, kdy možná za Klausem odejde pár vlivných lidí, v situaci, kdy se nejspíš octne aspoň na čas v opozici. Má vůbec sílu to unést? lidovky.cz 8. prosince 2008 |