Blýskání na časy?

V komentářích (hlavně v těch čtenářských) k průběhu finále amerických prezidentských voleb se často opakuje úžas nad tím, oč kultivovanější je americká politická scéna než ta naše. Po tvrdém, leckdy bezohledném volebním zápase nemají poražení problém s tím, uznat vítěze za amerického, tj. i svého prezidenta, a zvolený prezident neváhá vyslovit poraženému uznání a požádat jeho i jeho voliče o podporu. Pojetí politiky jako pokračování třídního boje jinými prostředky se v USA zatím nepěstuje.

Na českou politickou scénu byl právě na tomto pozadí až dosud tristní pohled. Za premiéra Špidly se tehdy opoziční ODS chovala buransky a bezohledně, a Paroubek si po svém nástupu dal velmi záležet na tom, aby jí to oplatil i s úroky. Po nynějším drtivém vítězství následovalo sice obligátní chvástání ve stylu Cassia Claye, ale netrvalo příliš dlouho. Zároveň se předseda ČSSD několikrát sešel s premiérem a schůzky nevyústily do standardních urážek. Prý k nim došlo na premiérovu žádost – ani v tom případě se premiér se nemá za co stydět, udělat vstřícný krok je slušné a toho, kdo začne, to šlechtí. Tématem bylo nadcházející české předsednictví EU (ale prý nejen ono). Prezident Klaus může mít tisíckrát pravdu v tom, že nemá zdaleka tu důležitost, jaká se mu připisuje: i v tom případě bude během něho na české politické špičky moc dobře vidět a bylo by trapné, kdyby se předvedly jako parta přiožralých buranů.

Výsledkem kontaktů Paroubek – Topolánek je zatím včerejší vyjádření předsedy ČSSD: jeho strana je připravena převzít svůj díl odpovědnosti za úspěšné zvládnutí předsednictví. Neměla by to být záležitost jedné strany, jedné vlády nebo dokonce jednoho člověka, sociální demokraté jsou připraveni sehrát aktivní úlohu. Paroubek zároveň vyzval vládu, aby se zasadila o ratifikaci Lisabonské smlouvy do konce roku a aby zahájila seriozní diskusi o přijetí eura, napříč politickým spektrem, za účasti odborníků a podnikatelů. Je třeba konstatovat, že oba požadavky jsou rozumné. Problém prvního je, že naráží na úspěšné obstrukce prezidenta Klause a jeho uskutečnění bude taky záviset na tom, jak dopadne Topolánek na prosincovém kongresu ODS.

Paroubek zdůraznil, že nejde o toleranci vlády nebo dokonce o nějakou užší spolupráci do budoucna. To by ani nebylo žádoucí, Paroubkova vnitřní politika postavená na očištění KSČM i jeho zahraničněpolitická orientace je pro vládní koalici (chce se mi dodat zatím a naštěstí) nepřijatelná. Úplně by stačilo, kdyby se vztahy mezi vládou a ČSSD aspoň trošku malounko civilizovaly. Což teď podle mého názoru záleží hlavně na předsedovi ČSSD.

lidovky.cz 7. listopadu 2008