Po grémiu ODS

Včerejší večerní zasedání grémia ODS skončilo tím, že Topolánek získal jakýsi odklad. Je to rozumné, zásadní rozhodnutí se nemají přijímat v hysterickém rozpoložení. Titulek v dnešním Právu zní: „Voliči vzkázali vládě: Jděte!“. Prezident se nechal slyšet, že volby byly referendem o Topolánkovi. Nevím, proč se tak neuváženě přejímají propagandistické slogany předsedy ČSSD. Volby dopadly pro ODS jistě katastroficky, ale „referendum“ to bylo jen v hodně přeneseném smyslu. Je to signál o současném rozložení preferencí ve společnosti, signál jistě pro ODS velmi znepokojivý.

Z jednání grémia vyplynulo, že předseda zatím zůstává ve funkci a kongres se bude konat v předem dohodnutém termínu. Vedení strany zároveň dává své funkce k dispozici, koaliční projekt pokračuje.

V rozhovoru pro Lidové noviny zformuloval Topolánek jakési své programové vyznání: ODS je rozdělená pokud jde o styl politiky, její zasazení do evropského kontextu, o koaliční potenciál strany. Proti vizi, která chce trvat na rigidním programu i za cenu toho, že přitáhne nějakých 20% voličů, staví předseda ODS schopnost akceptovat evropskou politiku (a zjevně i vstřícnost k politickým partnerům), s voličským potenciálem 40%.

To je slovo do pranice. Bohužel přišlo ve chvíli, kdy, jak se zdá, pranice už skončila. Mělo zaznít někdy před dvěma roky. Topolánek od vzniku vládní koalice fakticky prováděl tuto politiku, ale voliči potřebují, aby ji politik navíc zformuloval do nějakého programového konceptu, což se nestalo. Pozitivní je na všem vlastně jen jedna věc: premiér má spoustu dobře viditelných nectností, ale defétismus k nim zjevně nepatří.

ODS ovšem něco udělat musí. Rýsují se tři možnosti: za prvé, změní se předseda, premiér setrvá. Za druhé, vymění se předseda i premiér. A za třetí, vznikne jakási provizorní vláda, která zemi dovede do předčasných parlamentních voleb v polovině příštího roku.

Poslední varianta, Paroubkova, je pro ODS smrtící prostě proto, že její preference se do půl roku ani náhodou nevzpamatují natolik, aby měla šanci ve volbách obstát. Druhá je velmi riskantní, protože vláda by pak musela požádat o důvěru a současná Sněmovna je totálně nevypočitatelná. Cestou nejmenšího odporu tak vychází jako průchodná varianta první. Je otázka, co na ní ODS a Topolánek může vydělat: vnitřní opozice v ODS, Klaus, Paroubek a spol. se postarali o jeho důkladnou kompromitaci před veřejností. Koalice je v dosti hlubokém rozkladu (zejména díky poměrům ve Straně zelených). Pokud by k tomu přibylo ještě skryté či spíše zjevné napětí mezi Jánským vrškem a Strakovou, může si opozice spokojeně mnout ruce.

Z toho hlediska je pochopitelné, že si Topolánek do čela strany žádá člověka, který sdílí jeho vizi. Je však mezi špičkami ODS vůbec někdo takový?

lidovky.cz 27. října 2008